„V poslední době je téma meliorací hodně diskutované a zemědělci jsou napadáni, že takto zbytečně odvodňují naši krajinu. Je třeba si uvědomit, že v České republice jsou meliorace na zhruba 1,2 milionu hektarů, z toho ovšem 500 tisíc hektarů bylo vybudováno do roku 1945. Není to tedy tak, že by dnes zemědělci krajinu odvodňovali. Tam, kde už meliorace jsou, musíme prověřit jejich funkčnost a upravit je tak, abychom snížili nežádoucí odvodňování krajiny,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V následujících deseti letech proto bude MZe na základě studie postupovat a veškerá opatření koordinovat. „Půjde především o pozemkové úpravy, kterých chceme ročně udělat 150. Celkové náklady na všechna opatření na zmíněných deset let budou zhruba 34 miliard korun. Státní pozemkový úřad bude například koordinovat, aby se tato opatření zaměřila do míst v suchých oblastech. Při pozemkových úpravách budeme také posuzovat vodní bilanci konkrétních pozemků a opatření upravovat tak, aby voda zůstala tam, kde ji potřebujeme,“ uvedl ministr Toman.

Prostřednictvím pozemkových úpravy je možné řešit retenci, akumulaci, jakost povrchových vod v krajině, protierozní opatření a zvyšování biodiverzity, ale i problematiku hydromeliorací. SPÚ i VÚMOP budou řešit problematiku odvodnění, zejména budou dělat digitální podobu evidence hydromeliorací, která není nebo neodpovídá skutečnosti, a posoudí vodní bilanci na konkrétní pozemky a lokality.

„S Českou zemědělskou univerzitou se shodujeme, že odstraňování částí stávajících systémů je finančně nákladná varianta a hodí se jen tam, kde není systém funkční nebo tam neměl být zřízen. Kde to půjde, budeme s těmi existujícími systémy pracovat. Přebudujeme je v takzvané regulační systémy, které v období sucha vodu zadrží a zpřístupní kořenům rostlin,“ uvedl ministr Toman.

Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody, bude pro následující období prioritou akumulace vody, tedy její dlouhodobé zadržení, a její další efektivní využití v krajině. Součástí řešení pozemkových úprav bude i návrh zabezpečení zdroje závlahové vody. Jedním z plánovaných inovativních postupů v pozemkových úpravách je zahrnutí systémů zemědělského odvodnění do jejich řešení. Předpokládá se, že se proces pozemkových úprav rozšíří o zajištění dostupné projektové dokumentace a prostřednictvím dálkového průzkumu země se zmapuje skutečný rozsah a umístění odvodňovacích zařízení, posoudí technický stav, vyhodnotí potřebnost a v případě potřeby se navrhne opatření.

Pro ověření a zhodnocení přínosů a rizik jsou vytipována čtyři pilotní území. Jde o lokality na Pardubicku, zpracování již probíhá v katastrálním území Horní Roveň, Dolní Roveň a Prachovice, připravuje se katastrální území Chornice.

Z pohledu zemědělského hospodaření je významná také modernizace stávajících závlahových soustav a jejich rozšiřování do dalších oblastí. V současné době je na SPŮ před dokončením „Studie proveditelnosti závlahové soustavy Hustopečsko“. V případě realizace závlahových soustav v této lokalitě by mohlo být zavlažováno až zhruba 9500 hektarů zemědělské půdy, což je v jedné z nejsušších oblastí ČR z pohledu zemědělského hospodaření zásadní.

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství: Vojtěch Bílý

Za jednu z priorit při vyjednávání nové podoby Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020 označil ministr zemědělství Toman zajištění dostatečných finančních zdrojů, a to proto, že peníze určené pro zemědělce budou využity také na plnění požadavků vyplývajících z tzv. Nové zelené dohody. Ta má představovat zásadní strategii s ambiciózními cíli pro přechod na klimaticky neutrální a udržitelnou ekonomiku bez skleníkových plynů do roku 2050. Ocenil směřování Strategie Evropské komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategii k biodiverzitě, je však přesvědčen, že je nutné přitom respektovat výchozí situace a specifika jednotlivých členských států při stanovování cílů v jednotlivých oblastech.

„Evropská komise chce například do roku 2030 omezit o 50 procent používání pesticidů. My už jsme dnes v jejich využívání pod průměrem Unie a to samé platí v případě využívání hnojiv. U nás spotřeba pesticidů za poslední roky klesla o 27 procent, ve Francii vzrostla ve stejném období skoro o 40 procent a třeba v Rakousku dokonce o 53 procent. Spolu s Portugalskem a Irskem patříme mezi ty unijní země, kde objem prodaných prostředků proti škůdcům klesá nejvíce. V šetrném zemědělském hospodaření jsme výrazně napřed a pokud je potřeba redukce, je potřeba se podívat na země, které mají tři až čtyřikrát vyšší produkční zatížení,“ řekl ministr Toman.

Za důležité považuje nastavení SZP, které zajistí rovné a spravedlivé podmínky pro všechny zemědělce EU. ČR prosazuje například dobrovolnost při uplatňování nástrojů jako je zastropování přímých plateb, redistributivní platba či definice skutečného zemědělce, jejíž obdoba byla zrušena, protože se v tomto programovém období neosvědčila.

Ministr Miroslav Toman dnes účastníky Žofínského fóra seznámil s dílčími závěry studie k závlahám a melioracím. Dokument, jehož oponentem byla Česká zemědělská univerzita v Praze, bude zveřejněn po víkendu a Ministerstvo zemědělství (MZe) jej dá k diskusi.

„Na základě této studie budeme v následujících 10 letech postupovat a koordinovat naše opatření. Zejména půjde o pozemkové úpravy, kterých chceme ročně udělat 150 s celkovými náklady na deset let zhruba 34 miliard korun. Státní pozemkový úřad bude například koordinovat, aby se tato opatření zaměřila do míst v suchých oblastech,“ řekl ministr zemědělství Toman.

V souvislosti s opatřeními na zmírnění dopadů sucha ministr Miroslav Toman uvedl, že v loňském roce je MZe podpořilo částkou 13,6 miliardy korun. Pro letošek má Ministerstvo na boj se suchem slíbené navýšení o 2,6 miliardy korun. A slíbených má i 7 miliard korun na boj s kůrovcovou kalamitou. Všechna opatření, ať už zadržování vody v krajině, vodohospodářská nebo opatření v lesích, jsou podle něj stejně důležitá, protože boj se suchem je komplexní záležitostí.

„V důsledku sucha se už několik let potýkáme i s kůrovcovou kalamitou. Naším cílem je zpomalit kalamitu, zajistit obnovu stabilních lesů a vytvořit adekvátní podmínky vlastníkům a správcům, aby mohli o lesy řádně pečovat. Kromě slíbených 7 miliard korun navíc na boj s kůrovcem pro letošní rok jsme pro nestátní vlastníky lesů na letošek připravili 2 miliardy korun na zalesnění a péči o lesy. Další peníze jdou například na klíčové lesnické projekty z Programu rozvoje venkova,“ řekl ministr zemědělství Toman.

Připomněl i další opatření, jako například uvolnění zásad přenosu sadebního materiálu, kdy lze k výsadbě používat lesní dřeviny bez ohledu na pravidla přenosu mezi přírodními lesními oblastmi a lesními vegetačními stupni ČR.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství