„Obdrželi jsme mnoho cenných podnětů a návrhů, které přispěly ke zkvalitnění finálního textu. Většinu připomínek jsme zapracovali do textu zákona i do příslušné důvodové zprávy. Ta obsahuje řadu konkrétních údajů, odborných prognóz i výstupů z výzkumných ústavů. Vyplývá z nich, že nový ústavní zákon, a vůbec změna přístupu k vodě, je nejen žádoucí, ale i nutná. Naším záměrem je udělit ústavním zákonem jasnou prioritu veřejného zájmu zajištění dostatku pitné vody a vodárenských zdrojů,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Dodal také, že po zapracování posledních připomínek je připraven zahájit konzultace k návrhu zákona s jednotlivými poslaneckými kluby.

Již na předchozím kulatém stole bylo řečeno, že návrh ústavního zákona bude předložen jako poslanecký návrh právě na základě širokého konsenzu vzešlého z těchto setkání a po zapracování připomínek jednotlivých účastníků. Zapracovány tak budou i připomínky odborníků na ústavní právo z dnešního jednání. Lhůta pro dodání veškerých připomínek je do 31. ledna, následně připravíme i návrhy na změny v souvisejících zákonech. Poté bude zákon připraven na předložení do legislativního procesu.

Návrh zákona má v současnosti devět článků, ve kterých se navrhuje především:

• Voda jako drahocenný a nenahraditelný přírodní zdroj požívá nejvyšší ochrany ve veřejném zájmu, pokud slouží pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou. Tento veřejný zájem je nadřazen všem ostatním veřejným zájmům, neboť voda je základní podmínkou života.
• Každý má právo na užívání pitné vody pro zajištění základních životních potřeb z veřejně dostupných vodních zdrojů za sociálně přijatelných podmínek.
• Úkolem státu a územních samosprávných celků je ochrana strategicky významných vodních zdrojů za účelem zajištění trvalého přístupu každého k pitné vodě.
• Nakládání se zdroji pitné vody určené pro hromadné zásobování obyvatel zabezpečují výhradně stát, územní samosprávné celky nebo jimi zřízené a ovládané osoby.
• Vodárenské zdroje ve vlastnictví státu nebo územních samosprávných celků nelze zcizit ve prospěch jiné osoby.

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství:     Vojtěch Bílý

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR

Výroční zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2018.

Zpráva o stavu lesa 2018 (PDF, 30 MB)

---

Rok vydání: 2018
Cílová skupina: lenická veřejnost
Tématické oblasti: Lesnictví, Myslivost
ISBN: 978-80-7434-477-0

Zprava o stavu lesa 2017 (PDF, 15 MB)

---

Zpráva o stavu lesa 2016 (PDF, 5 MB)

---

Výroční zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2015
Rok vydání: 2016
Cílová skupina: lesnická veřejnost
Tématické oblasti: Myslivost, Lesnictví
ISBN: 978-80-7434-324-7

Zpráva o stavu lesa 2015 (PDF, 8 MB)

---

Výroční zpráva za rok 2014

Rok vydání: 2015
Cílová skupina: lesnická veřejnost
Tématické oblasti: Myslivost, Lesnictví
ISBN: 978-80-7434-242-4

Přílohy:

Zpráva o stavu lesa 2014 (PDF, 6 MB)

Uvedený zákaz souvisel s výskytem afrického moru prasat v ČR a s tím, že bylo nutné maximálně podpořit lov prasat divokých. V honitbách, kde byla antiparazitika používána, byla totiž na několik týdnů znemožněna konzumace zvěřiny včetně masa z divočáků. Existovaly proto obavy, že v důsledku této skutečnosti by v těchto oblastech klesl odlov černé zvěře, což se však následně nepotvrdilo. V odůvodněných případech bylo možno získat od SVS ze zákazu výjimku. O její udělení zažádalo zhruba šest desítek mysliveckých sdružení. Podmínky pro použití antiparazitik v roce 2020 jsou uvedeny v nedávno zveřejněném dokumentu Metodika kontroly zdraví a nařízené vakcinace pro rok 2020. Použít přípravky proti parazitům v příštím roce bude moci uživatel honitby, který doloží pozitivní výsledek parazitologického vyšetření provedeného v posledních dvanácti měsících. Uživatel honitby, který se rozhodne antiparazitární přípravky použít, musí o svém záměru písemně informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu (KVS) a to nejpozději do 10. 1. 2020. Nejedná se o žádost, která by podléhala schválení KVS, pouze o oznámení, které KVS zaeviduje. Použití antiparazitik je v příštím roce možné pouze v termínu od 3. února do 23. února. Před aplikací antiparazitárních přípravků je uživatel honitby povinen informovat o plánované akci všechny uživatele sousedních honiteb včetně přeshraničních. Od roku 2021 budou platit pro používání antiparazitik přísnější pravidla. Jejich použití budou uživatelé honiteb muset doložit výsledkem monitoringu parazitóz provedeného v předchozím roce u stanoveného procenta ulovené zvěře. Petr Vorlíček tiskový mluvčí SVS E: mluvci@svscr.cz www.svscr.cz

Myslivci dostanou účinnější nástroj, jak regulovat narůstající počty spárkaté zvěře. MZe připravilo vyhlášku, kterou prodlužuje doby lovu u vybraných druhů. Změny se budou konkrétně týkat lovu těchto druhů zvěře: daněk skvrnitý jelen evropský, muflon, sika japonský, srnec obecný a kamzík horský (prase divoké je možné lovit celoročně už od roku 2016). Hlavním důvodem je ochrana nově vysazovaných stromků zejména na holinách po vytěženém kůrovcovém dříví. Právě na mladých dřevinách způsobuje spárkatá zvěř značné škody.

Prodloužení doby lovu budou moci myslivci využít v případech, kdy to bude kvůli situaci a podmínkám v dané honitbě nezbytné. Jde o možnost, nikoliv povinnost využít celého rozsahu doby lovu. Ta se obecně prodlužuje maximálně o jeden měsíc. U zvěře do dvou let věku, kromě kamzíků, se rozšiřuje na celý rok. Rozšíření doby lovu platí do konce března 2025.

Doposud platná vyhláška o dobách lovu je z roku 2002. Od té doby se podstatným způsobem změnily podmínky na větší části území České republiky. Vlivem sucha, podkorního hmyzu a dalších nepříznivých vlivů v posledních letech v lesích významně vzrostly zalesňované plochy.

Rozšíření doby lovu u zvěře starší dvou let:

a) daněk skvrnitý – daněk od 1. července do 31. ledna, daněla od 1. srpna do 31. ledna (dosud: daněk a daněla od 16. srpna do 31. prosince, daňče od 16. srpna do 31. března)

b) jelen evropský – jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna (dosud: jelen a laň od 1. srpna do 15. ledna, kolouch od 1. srpna do 31. března)

c) muflon – muflon od 1. července do 31. března, muflonka od 1. července do 31. prosince (dosud: muflon a muflonka od 1. srpna do 31. prosince, muflonče od 1. srpna do 31. března)

d) sika japonský – jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna (dosud: jelen a laň od 1. srpna do 15. ledna, kolouch od 1. srpna do 31. března)

e) srnec obecný – srnec od 1. května do 30. září, srna od 1. srpna do 31. prosince (dosud: srnec od 16. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince)

f) kamzík horský – kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 31. prosince (dosud: kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 30. listopadu)

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Vyhláška o dobách lovu (JPG, 199 KB)

Ochrana vodních zdrojů, zabezpečení udržitelného zásobování obyvatel pitnou vodou, výstavba nových vodárenských zdrojů, péče o vodovody a kanalizace, to jsou hlavní témata prvního návrhu ústavního zákona na ochranu vody v české legislativě. Návrh připravilo Ministerstvo zemědělství, jednalo o tom při setkáních u kulatého stolu i se zástupci dalších resortů, politiky a odborníky.

„Každý obyvatel má právo na užívání pitné vody pro zajištění základních životních potřeb z vodovodu pro veřejnou potřebu, případně na vodu z veřejně dostupných zdrojů, za společensky a sociálně přijatelných podmínek. Pokud ochranu vody zakotvíme do ústavního zákona, poskytneme ji tak pevnější právní pozici, a zároveň tak zdůrazníme, jak důležitá pro společnost je,“ řekl ministr Miroslav Toman.

Po diskuzi s odborníky chce MZe zapracovat do návrhu všechna doporučení a připravit další verze k projednávání tak, aby bylo možné návrh ústavního zákona předložit do vlády co nejdříve.

Česká republika by s ohledem na dopady změny klimatu měla zavést zvýšenou ochranu vody a vodních zdrojů ve veřejném zájmu. Doporučenou formou je právě ústavní zákon, ve kterém bude možné rozepsat podmínky podrobněji, než by to bylo možné ve stručné úpravě Ústavy.

Mnoho států na celém světě má ústavní ustanovení, ve kterém je zakotvena ochrana vody jako rozhodující složky životního prostředí. Z evropských zemí se ochraně vody věnují na ústavní úrovni například Slovensko, Slovinsko, Polsko, Itálie, Francie a Španělsko. Slovenská ústava výslovně ukládá státu při rozhodování o využívání přírodních zdrojů dbát na zájmy budoucích generací.

 

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství                                                    Vojtěch Bílý

Posudek k ústavněprávní ochraně vody (PDF, 3 MB)

Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2018

Rok vydání: 2019
Tématické oblasti: Vodní hospodářství
ISBN: 978-80-7434-523-4
Vydavatel Ministerstvo zemědělství

Ročenku zpracováváme tradičně ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním cílem je seznámit čtenáře s přehledem činností souvisejících s vodním hospodářstvím v roce 2018, s trendy vývoje i dosaženými změnami. Poprvé je zde uvedena informace o monitoringu specifických látek (rezidua pesticidních látek, léčiv, hormonálních přípravků a dalších) v povrchových vodách, který provádí laboratoře státních podniků Povodí.

Zpráva o stavu vodního hopodářství České republiky v roce 2018 (PDF, 19 MB)

---

Rok vydání: 2018
Tématické oblasti: Vodní hospodářství
ISBN: 978-80-7434-463-3
Vydavatel Ministerstvo zemědělství

Ročenku zpracováváme tradičně ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním cílem je seznámit čtenáře s přehledem činností souvisejících s vodním hospodářstvím v roce 2017, s trendy vývoje i dosaženými změnami. Poprvé je zde uvedena informace o monitoringu specifických látek (rezidua pesticidních látek, léčiv, hormonálních přípravků a dalších) v povrchových vodách, který provádí laboratoře státních podniků Povodí.

Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2017 (PDF, 14 MB)

---

Rok vydání: 2017
ISBN: 978-80-7434-377-3
Vydavatel: Ministerstvo zemědělství

Zpráva za rok 2016 ke stažení

---

Publikace označovaná jako "Modrá zpráva" informuje o stavu vodního hospodářství v roce 2015, obsahuje popis stavu v hlavních ukazatelích. Za rok 2015 je rozšířena o kapitolu "Plnění programů opatření přijatých plány povodí v roce 2009“, která se na základě vodního zákona každé tři roky předkládá vládě. Nově jsou zařazeny kapitoly reagující na aktuální vývoj v oblasti vodního hospodářství.

Rok vydání: 2016
Tématické oblasti: Vodní hospodářství
ISBN: 978-80-7434319-3
Vydavatel Ministerstvo zemědělství

Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2015 (PDF, 8 MB)