Upozornění SVS v souvislosti s šířením afrického moru prasat v sousedním Polsku

„S ohledem na zkušenosti, které s africkým morem prasat máme, důsledně kontrolujeme dovozy ze všech zemí. Bohužel rizikové je chování některých turistů nebo například řidičů kamionů, kteří mohou odhodit kus jídla u silnice, a nemoc se tak může dostat stovky kilometrů daleko od nejbližšího ohniska. V tuto chvíli neexistuje vakcína proti nemoci, musíme tedy co nejvíce dodržovat veškerá preventivní opatření,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Je také přesvědčen, že je nutné přijmout jasná pravidla pro tlumení nákazy, ale i pro soustavné a systematické snižování počtu divokých prasat, a to nejen na národní, ale také celoevropské úrovni.

Koncem uplynulého týdne informovala polská veterinární služba ostatní členské státy EU prostřednictvím evropského systému hlášení nákaz (ADNS) o výskytu AMP u uhynulého prasete divokého v katastru obce Slawa v okrese Wschowa v Lubušském vojvodství na západě země. Místo pozitivního nálezu je vzdáleno přibližně 360 km od nejbližšího pozitivního případu AMP u prasete divokého a 300 km od nejbližšího ohniska AMP v chovu domácích prasat ve východní části Polska. Doposud nebyla zjištěna žádná epidemiologická souvislost s ostatními případy AMP v Polsku, a nebyla tedy ani objasněna cesta přenosu viru AMP do této lokality. Dnes obdržela SVS informaci o nálezu dalšího uhynulého nakaženého divočáka ve stejném regionu Polska mimo zamořenou oblast, zhruba šest kilometrů od prvního nálezu.

Česká republika je od letošního dubna opět oficiálně „zemí bez AMP“. I v současnosti však stále platí mimořádná veterinární opatření s platností pro celou ČR. Nadále tak platí zákaz přikrmování a omezení vnadění prasat divokých, je nařízen jejich celoroční intenzivní lov, platí zákaz dovozu trofejí z prasat divokých ze zemí s výskytem AMP i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu pocházející ze zemí s výskytem AMP. Důležitým nástrojem při prevenci před zavlečením AMP je striktní dodržování zákazu zkrmování kuchyňských odpadů v chovech prasat domácích.
„Riziko představuje také maso a masné výrobky z vepřového masa z domácích porážek a z neznámých zdrojů, to samé platí také pro maso z neprohlédnutých prasat divokých a výrobky z něj,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

AMP je přenosný pouze na prasata (domácí i divoká) a není přenosný na člověka, nicméně může mít vážné ekonomické dopady v chovech prasat. V současné době je hlášen výskyt AMP na Ukrajině a v Srbsku, vedle toho také v 10 členských státech EU: Belgii, Bulharsku, Estonsku, Itálii (výskyt pouze na Sardinii), Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku. Zásilkám vepřového masa a zvěřiny ze zemí s AMP se veterinární dozor dlouhodobě věnuje a namátkově maso testuje na přítomnost původce.
Více aktuálních informací k AMP naleznete zde: https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/africky-mor-prasat-amp/

Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí MZe

Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS

„Řešení vedoucí k snižování stavu zvěře v lesích považuji za zásadní. Každý rok způsobuje spárkatá zvěř škody nejen na zalesňovaných plochách, ale také na polích. Ministerstvo zemědělství proto připravuje novelu zákona o myslivosti, která tento problém bude řešit. Novela stanoví plány lovu s ohledem na stav ekosystémů. Inspirací byly zkušenosti ze Saska,“ říká ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Rád bych panu ministrovi poděkoval za vstřícné jednání. Problematiku myslivosti je třeba řešit ve všech souvislostech, k čemuž Českomoravská myslivecká jednota ráda poskytne svá stanoviska v připomínkovém řízení. Věřím, že připravíme novelu, která bude přínosem pro všechny zainteresované strany i samotnou zvěř,“ hodnotí dohodu předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.

„Českomoravské myslivecké jednoty a jejího konstruktivního vedení si vážíme jako stabilního a odborného partnera v otázkách myslivosti. Připravíme návrh novely zákona o myslivosti, který budeme konzultovat s odbornou veřejností. Do konce roku ho předložíme k připomínkovému řízení,“ uvedl Miroslav Toman.

Pro další informace prosím kontaktujte:

Vojtěch Bílý, Ministerstvo zemědělství
Telefon: 775 853 095, email: vojtech.bily@mze.cz

Vlastimil Waic, Českomoravská myslivecká jednota, z.s.
Telefon: 774 641 753, email: vlastimil.waic@cmmj.cz

Jak v ČR, tak v Rakousku lesníci aktuálně řeší dramatické šíření kůrovce a nárůst kůrovcové těžby, která způsobuje převis nabídky dříví na trhu s dopady do ztížení vlastního odbytu dříví a snížení jeho ceny. Kalamita proto má velké ekonomické dopady na vlastníky lesa a celý lesnický sektor. Miroslav Toman a Maria Patek se shodli, že i proto je žádoucí rozvíjet perspektivní směry bioekonomiky, například hledat cesty k trvalému využití dřevní štěpky jako obnovitelné suroviny v energetice. V této oblasti je Rakousko pro Českou republiku inspirativní. Rakouská ministryně i český ministr se také shodli, že je nezbytné pomoci vlastníkům lesů překonat tuto složitou situaci jejich maximální možnou podporou. Obě země také řeší vhodnou dřevinnou skladbu nově vysazovaných lesů a problémy, které
v nově vysazovaných porostech způsobují vysoké stavy spárkaté zvěře. Na závěr jednání se obě strany shodly na potřebě vzájemné spolupráce, výměny informací a zkušeností.

Výsledky dnes dohodnutých pracovních jednání budou součástí říjnového jednání skupiny V4+ v Praze. Tuto spolupráci rakouská strana velmi přivítala. Téma kůrovce a kalamity a chřadnutí lesů se všemi důsledky by mělo být společným celoevropským tématem.

Souhlasné stanovisko Evropské komise s poskytnutím národní podpory znamená, že Ministerstvo zemědělství může finančně pomoci nestátním vlastníkům lesů a kompenzovat jim škody způsobené kalamitně přemnoženým kůrovcem. Vlastníci získají prostředky na obnovu zdravého lesního ekosystému a větší rozmanitost lesního porostu.

„Tyto prostředky pomohou vlastníkům obnovit poškozené lesy a včas provést veškerá opatření, která jsou nutná pro opětovné zalesnění a péči o porosty. Posílí se tím půdoochranná funkce lesů i jejich schopnost zadržovat vodu. Podpora tak bude mít velmi pozitivní vliv na životní prostředí,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Letos tak chce MZe poskytnout až 1,5 miliardy korun, kompenzace se bude vyplácet za nahodilé těžby v posledním čtvrtletí roku 2017 a celý rok 2018. Dle objemu přijatých žádostí je Ministerstvo připraveno s vládou jednat o uvolnění další až jedné miliardy korun, kterou by vlastníkům lesů proplatilo v příštím roce.

Podpora je zatím schválena do konce roku 2021. Ministerstvo zemědělství ji může začít vyplácet po schválení novely lesního zákona, kterou projedná poslanecká sněmovna ve třetím, tedy posledním čtení.

Pro vlastníky lesů poskytuje MZe také další podpory. Letos se navýšila podpora hospodaření v lesích na 1,15 miliardy korun. Pro vlastníky lesů jsou určeny také zvýhodněné úvěry od Podpůrného garančního a rolnického lesnického fondu. Aktuálně proběhl příjem žádostí v rámci programu na investiční úvěry do lesnictví v celkovém objemu 210 milionů korun. Vzhledem k velkému zájmu zvažuje MZe prostředky v tomto programu navýšit. Na podzim letošního roku bude v rámci plánovaného 8. kola Programu rozvoje venkova na investice související s hospodařením v lesích připraveno přibližně 500 milionů korun. Celkově tedy podpora pro vlastníky lesů může v letošním roce přesáhnout 4 miliardy korun.

Vojtěch Bílý                                                                                                                     tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Podle názorů členů CZECH FOREST think tank je třeba hledat rovnováhu mezi stavy zvěře a stavem lesa. Národní inventarizace lesů, statistika dopravních nehod se zvěří a další výzkumné projekty jasně potvrzují, že v mnoha oblastech je zvěř přemnožená a působí neúměrné škody.

Podle NIL2 je:

• 10 % stromů je v ČR poškozeno zvěří
• 20 %stromků v obnově je poškozeno zvěří (v některých krajích je poškozeno až 31 %)
• 35 % stromků je poškozeno okusem zvěře rámci obnovy do výšky 1,3 m (jedle 46,2 %).

Celou situaci zhoršuje i demografický a společenský vývoj, který znamená razantní snižování počtu aktivních myslivců, kteří mají vztah nejen k lovu zvěře, ale i ke krajině a přírodě jako celku.

Pokud se problematika škod zvěří nezačne včas a efektivně řešit, například hrozí:

• Kalamitní plochy se v některých oblastech vůbec nemusí podařit obnovit a dojde k degradaci půd a dalšímu poškození vodního režimu.
• Přetrvávající tlak zvěře bude dále znamenat poškozování dřevin a jejich následné pomalé odrůstání a náchylnost k různým chorobám
• Tlak zvěře nedovolí vytváření druhově a věkově pestrých porostů – Vysoké stavy zvěře vedou ke snížení kvality chovu a šíření nemocí v její populaci
• Vysoké stavy zvěře ještě umocní škody na zemědělských plodinách, může dojít ke ztrátě plachosti a častějším střetům obyvatel se zvěří v intravilánu obcí a měst

Členové CZECH FOREST think tank se domnívají, že by měla vzniknout nezávislá entita, který by například podobnými metodami jako při inventarizaci lesů šetřila míru škod v jednotlivých oblastech. Podmínkou úspěchu tohoto přístupu je oddělení přímých hodnotitelů škod od lokálních vazeb, to znamená, že by hodnotitelé působili po celé republice, mimo okolí, kraj svého bydliště. Řešení vyváženého vlivu na lesní porosty je vysoce aktuálním tématem. Bylo by krajně nezodpovědné, začít tuto problematiku skutečně řešit až v situaci, kdy se jako limit obnovy lesů projeví v plošné podobě. Zvěř do lesa patří, ale v takovém počtu, aby neznemožňovala jeho obnovu a existenci.

Kontakt: Ing. Miloš Kučera, Ph.D CZECH FOREST think tank E: info@czechforest.cz

„Změny, které v lesním zákoně navrhujeme, jsou velmi důležité. Především umožní výplatu dotací vlastníkům nestátních lesů, aby zvládli překonat následky kůrovcové kalamity. Zákon jednoznačně upravuje povinnosti odborných lesních hospodářů včetně možnosti odejmout jim licenci například v případě, že nekonají potřebné kroky proti šíření kalamity. Musíme si uvědomit, že odborní lesní hospodáři jsou první, kteří signalizují kůrovcové ohrožení a navrhují opatření. Samozřejmě jsme připraveni jednat o dalších úpravách, ale momentálně je potřeba dotáhnout alespoň tuto část,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

K nejdůležitějším povinnostem odborných lesních hospodářů, jejichž činnost hradí stát, patří sledovat stav lesa a výskyt škodlivých činitelů, navrhovat následná opatření či vhodný způsob obnovy lesa nebo upozorňovat vlastníka lesa na případy, kdy svou činností porušuje stanovené povinnosti. Zákon také umožní odejmout hospodáři licenci v případě, že své povinnosti neplní.

Cílem novely zákona o SPÚ je především zakotvit přednost státu při převodu pozemku z rezervy určené pro rozvojové programy státu, pokud souběžně vznesou nároky na tento pozemek další subjekty. Novela také zpřesní způsob oceňování majetku, kdy všechny pozemky budou směňovány za cenu obvyklou, a zruší možnost sjednání splátkového režimu. V rámci novely dochází také ke změně zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Nově bude možné nabízet náhradní pozemek restituentům ve veřejné nabídce opakovaně, až třikrát.

Změní se také zákon o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd ve vlastnických vztazích k půdě a dalšímu zemědělskému majetku.

Novelu lesního zákona schválila vláda letos v únoru a dnes v Poslanecké sněmovně prošla druhým čtením. Zákon o Státním pozemkovém úřadu byl vládou schválen v lednu a nyní ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou.

 Vojtěch Bílý                                                                                                          tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství