Silný výskyt především mšic rodu Dysaphis je zjištěn na jabloních. Na slivoních kulminuje výskyt mšice slívové, která nyní migruje na letní hostitele (mimo jiné na slunečnici roční). Na meruňce byl zaznamenán výskyt mšice kyprejové a na jehličnanech jsou časté silné výskyty medovnic či mšice smrkové. V sacích pastech je nadprůměrný záchyt korovnic.

Riziko škodlivých výskytů mšic roste i na zeleninách. Na celeru byly zjištěny okřídlené samičky mšice bršlicové s potomstvem.

Pěstitelům sadbových brambor doporučujeme, aby svým porostům věnovali pozornost hned po vzejití. Nálet mšic do Lambersových misek (uložených do porostů ještě před vzejitím) je nyní mimořádně silný, hlavně u druhů z rodu Aphis, ale početné jsou i odchyty mšice slívové a mšice broskvoňové. Vzhledem k předpovědi počasí je možné očekávat další nárůst přeletů mšic.

Aktuální informace k letové aktivitě mšic na webu ÚKZÚZ.

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav 

Účast na semináři je bezplatná.

Účast na každém semináři v počtu maximálně 25 osob – nutné nahlášení přihlášením přes odkaz:

https://forms.office.com/Pages/ResponsePage.aspx?id=naqG7syiaUaw1bVHtBwZkfYfQ7wR70tCusDiF0BBKq1UMk41WEEyM0pRQVhWRTRTS1JDTjE4N0ZRVi4u

Zajistíme zachování odstupu mezi osobami nejméně 2 metry. K dispozici bude nádoba s dezinfekčním prostředkem na dezinfekci rukou a další opatření viz hygienická pravidla: https://koronavirus.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/05/povoluje-se-1105.pdf

V případě dalších otázek nebo nejasností se, prosím, obraťte na:

Ing. Jaromír Musil, Ph.D., RAK Jmk, tel.: 607 612 772

Ing. Eva Chromečková, RAK Jmk, tel.: 725 035 960

PŘIHLÁŠKA  Pozvanka_NS_jaro_2020

Hnojení dusíkem a poškození porostů řepky mrazy
Nejvíce poškozené mrazy jsou porosty ozimé řepky a ječmene, u kterých jsme se často snažili již během února podpořit jarní regeneraci vyšší dávkou rychle působícího dusíku. Před mrazy již byla velká část porostů řepky přihnojena dvěma dávkami dusíku, a to i v chladnějších oblastech a po hnojení přišly v letošním roce srážky, které podpořily využití dusíku z hnojiv rostlinami. Přitom z víceletých výsledků pokusů se značeným dusíkem 15N vyplývá, že nejrychleji je rostlinami přijímána nitrátová (ledková) forma dusíku, kterou rostliny využijí do fáze butonizace až 70 % z aplikované dávky N. Přitom na autoregulační systém rostlin působí přijaté nitráty atypicky, protože v celém evolučním vývoji (bez minerálních hnojiv) se s nimi setkávaly až v pozdější době za vyšších teplot po mineralizaci a následné nitrifikaci dusíku z půdní organické hmoty. Rostliny nitráty při teplotách půdy nad 5 °C většinou dobře přijímají a na rozdíl od amonného iontu rychle translokují do nadzemní části, podporují dlouživý růst a v listech je větší obsah vody, což se u některých odrůd projevuje mimo jiné „krabatěním“ listů (letos dost typické). Proto jsem pro letošní časné hnojení na rozdíl od jiných odborníků doporučoval spíše pomaleji působící hnojiva na bázi močoviny (viz www.VURV.cz, Zemědělský týdeník a další), která je na rozdíl od amonné formy dusíku v půdě po srážkách dobře pohyblivá obdobně jako nitrátová forma, ale na rozdíl od ní pomaleji přijímána kořeny (většinou až po prohřátí půdy a přeměně na amonnou formu.

V našich polních pokusech na stanovišti v Lukavci u Pacova bylo největší poškození rostlin řepky mrazem po aplikaci 80 + 80 kg N v LAV a 80 kg N v LAV + 50 kg N postřikem v DAM. Přitom porost hnojený v 1. dávce 100 kg N v DAM pomocí aplikačních trubic ve vzdálenosti 25 cm s následným přihnojením 60 kg N v DASA výraznější poškození nevykazoval, neboť dusík působil pozvolněji. Z odebraných poškozených a nepoškozených vrcholových částí rostlin řepky vyplývá, že u poškozených rostlin byla vyšší koncentrace dusíku. V příštím období se ukáže, zda vyšší obsah dusíku v rostlinách podpoří rychlejší regeneraci poškozených rostlin. K ještě většímu poškození rostlin mrazy po aplikaci vyšších dávek dusíku by mohlo dojít, kdyby po zimě nezůstaly vegetující přízemní listy, pod kterými bylo nižší využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami. Například více než 1 měsíc po hnojení 60 kg N v LAD jsme zjistili v horní vrstvičce půdy (0-2 cm – bez kořenů) pod listy řepky vysoký obsah amonného dusíku (70 mg/kg půdy) + 13 mg N/kg v nitrátové formě, zatímco v místech nezakrytých listy byly tyto obsahy jen 8, resp. 6 mg N/kg půdy. S tímto dusíkem můžeme v letošním roce počítat v pozdějších fázích jarní vegetace rostlin. Proto je také jak letos, tak i ve většině let v našich podmínkách málo účinná korekce dávek dusíku v průběhu vegetace na základě stavu nadzemní části rostlin (N-tester, analýzy rostlin a další), protože především v sušších letech zůstává dusík z aplikovaných hnojiv (zejména s amonnou formou N a s inhibitory nitrifikace : síran amonný, DASA, Ensin, Alzon apod.) delší dobu (do konce dubna i déle) v proschlé povrchové vrstvičce půdy, kde nefungují kořeny rostlin. Při rozhazování větších granulí hnojiv na velké vzdálenosti zůstává u silných porostů větší část granulí pod listy a účinnost hnojení je pak nižší (zejména u granulí s nižší rozpustností). Z tohoto hlediska jsou vhodnější pneumatická rozmetadla hnojiv. Doporučení hnojení na základě aktuálního výživného stavu rostlin bez současného odběru půdy pak může vést k přehnojování dusíkem, který pak nacházíme ve zvýšeném obsahu zbytkového N v půdě po sklizni (viz článek na www.vurv.cz k zásobě N v půdě – graf obsahu nitrátů v půdě po různých plodinách).

Poškození porostů ozimů mrazy a slunečním zářením
Nejvíce byly poškozeny mrazy porosty řepky v pokročilejším vývojovém stádiu (obr. 1). Na obrázku 2 jsou dvě odrůdy řepky, z nichž ta vlevo byla více poškozena mrazy. Na prostřední pěšince je zachyceno poškození povrchové struktury půdy po aplikaci hnojiv s amonnou formou dusíku a zřejmě také s vyšším obsahem draslíku (bude ověřeno rozborem půdy) . Obdobně na obrázku 3 jsou zachyceny rostliny řepky poškozené mrazem a povrchová struktura půdy po aplikaci hnojiv LAV a DASA. Uvedených problémů s půdní strukturou v posledních letech přibývá na středních až těžších půdách s bezorebným zpracováním půdy a s vysokým obsahem draslíku v horní vrstvě půdy. Na rozdíl od orby dochází po víceletém používání bezorebných technologií k akumulaci draslíku v horní vrstvě půdy (např. 0 – 5 cm), což zejména při absenci vápnění zhoršuje poměr jednomocných a dvojmocných kationtů a tím stabilitu půdních agregátů. Špatná povrchová struktura půdy zhoršuje vsakování vody ze srážek ke kořenům rostlin, urychluje její povrchový odtok a zároveň zhoršuje provzdušnění půdy, což má nepříznivý vliv na zdravotní stav kořenů. Ke zhoršení provzdušnění a infiltrační schopnosti těchto půd s vyšším zastoupením jílových minerálů přispívá aplikace hnojiv s amonnou formou dusíku a někdy doporučovaná aplikace kieseritu na povrch půdy bez zapravení. Při výskytu těchto problémů je nutné zjistit důvod špatné struktury půdy (nízký obsah Corg, absence vápnění, vysoký obsah K, nevhodný poměr jednomocných a dvojmocných kationtů atd.) a podniknout co nejdříve odpovídající opatření, bez nichž není dosavadní systém hospodaření na půdě trvale udržitelný (větší snížení výnosů v době sucha, nárůst chorob kořenů rostlin a pat stébel, problémy se vzcházením řepky a postupně i dalších plodin, eroze apod.).
Také některé porosty ozimé pšenice byly poškozené mrazem (obr. 4) a následným intenzivním slunečním zářením (obr. 5). RNDr. Prášil uvádí, že při souběžném působení ranních mrazů a intenzivního slunečního záření se jedná o tzv. fotooxidační poškození fotosyntetického aparátu listů obilnin a jeho následkem je zežloutnutí špiček a vrchních částí listů. Toto poškození připomíná popálení porostu po postřiku kapalným hnojivem DAM nebo roztokem močoviny, jestliže po aplikaci bylo intenzivní sluneční záření. Někteří zemědělci mají u takto poškozených porostů podezření na napadení virózami, u kterých však je větší nevyrovnanost porostu (obr. 6) a při virové zakrslosti pšenice (WDV) je navíc častější výskyt hnízd s již odumřelými nebo silně degradovanými rostlinami se začervenalými krátkými listy, které jsou nejvíce rozšířeny u kolejových řádků a v řidších místech porostu. Obdobně jako u řepky má výběr vhodného dusíkatého hnojiva při hnojení ozimé pšenice u některých půd vliv na jejich povrchovou strukturu (obr. 7) a následné vsakování vody ze srážek.

Rozdíly v porostech ozimů poškozených mrazy a vliv hnojení dusíkem pdf

Vybrané změny v přímých platbách od r. 2019 a zkušenosti s nitrátovou směrnicí v praxi

A. 10. prosince 2019 od 8:30 hodin

B. 10. prosince 2019 od 13:00 hodin

C. 11. prosince 2019 od 8:30 hodin

Garant akce:
Ing. Václav Hlaváček, CSc., předseda představenstva RAK Jmk a viceprezident AK ČR
KIS JMK a RAK Jmk – Kotlářská 53, 602 00 Brno

Přednášející:
RNDr. Jan Dovrtěl, CSc., poradce v registru MZe ČR
Ing. Jiří Koblížek, poradce v optimalizaci technologií pěstování plodin
Ing. Jaromír Musil, Ph.D., ředitel KIS JMK a RAK Jmk

PROGRAM SEMINÁŘŮ:

1. Zahájení
2. Blok č. 1
Vybrané změny v přímých platbách od r. 2019, RNDr. Jan DOVRTĚL, CSc.
a) Změny v uplatnění nitrátové směrnice v podmínkách České republiky a využití Portálu Farmáře při plnění požadavků nitrátové směrnice, greeningu a některých standardech dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES 5, DZES 7) od roku 2019
b) Investiční podpora PRV
c) Úprava sankčního systému při porušení požadavků podmíněnosti
d) Vybrané změny agroenvironmentálně-klimatických opatření
e) DISKUZE

3. Blok č. 2
Zkušenosti s nitrátovou směrnicí v praxi, Ing. Jiří KOBLÍŽEK
a) Potřebují oblasti s jarními přísušky a celková změna klimatu zcela jiný způsob hnojení?
b) Umožníme rostlinám zvládnout jarní přísušek mnohem lépe snížením dávek dusíku?
c) Při jakém hnojení vadí jarní přísušek tvorbě výnosu a tvorbě kvalitativních parametrů minimálně?
d) Proč je na začátku vegetace (na jaře) nízká efektivnost hnojiv, které obsahují převážně amonnou formu N nebo se na tuto formu rychle přemění (SA, DASA, DAM, SAM, Močovina)?
e) Ovlivňuje amonná forma dusíku fyzikální vlastnosti půdy, biologický stav půdy, zasakování srážkové vody, provzdušnění půdy, zdravotní stav kořenů atd. pozitivně?
f) Jak rychle a do jaké hloubky potřebujeme na jaře dostat dusík?
g) Má vápník z LAV na půdu pozitivní vliv?
h) Patří amonná forma dusíku do oblastí s jarním přísuškem?
i) V kterých podmínkách je amonná forma dusíku výhodná?
j) Jak na jarní přísušek u jařin? Jak hnojit jařiny, aby jim nevadila změna klimatu.
k) Jak na jarní přísušek u ozimů? Jak hnojit ozimy, aby jim nevadila změna klimatu.
l) Na co se zaměřit, aby vybrané hnojivo a jeho množství negativně neovlivňovalo úrodnost půdy?
m) Je změna v přístupu ke hnojení dusíkem pro tvorbu výnosu i kvalitativních parametrů a tím i zisku výhodná?
n) Jak dlouho se vysoká návratnost optimalizace hnojení dusíkem potvrzuje v praxi u předních zemědělských podniků hospodařících v oblastech s jarním přísuškem?
o) Co se se stane, když nezměníme způsob hnojení?
p) DISKUZE

4. Shrnutí a závěr

PROGRAM Pozvánka_10-11_12_2019_NS-FIN

PŘIHÁŠKA: https://1url.cz/9Myxg

 profesní kvalifikaci Zemědělský poradce pro živočišnou výrobu (41-064-R)

Získejte osvědčení o tom, co opravdu umíte, prostřednictvím „Národní soustavy kvalifikací“ (viz. http://www.narodnikvalifikace.cz/). 

Zkouška je určena lidem, kteří danou problematiku ovládají a mohou jít přímo ke zkoušce, aniž by museli navštěvovat nějaký kurz, bez ohledu na to, kde a jakým způsobem dané vědomosti a znalosti získali (takto to vyplývá ze zákona č. 179/2006 Sb.). Podle vyhlášky č. 176/2009 Sb. platí, že existuje-li schválená profesní kvalifikace pro danou oblast, musí nově akreditované rekvalifikace být zakončeny zkouškou dle profesní kvalifikace. V takovém případě získáte certifikát o profesní kvalifikaci automaticky se zakončením kurzu, pokud zkoušku z profesní kvalifikace úspěšně složíte.

Každá kvalifikace má svůj kvalifikační standard a hodnoticí standard. Kvalifikační standard uvádí, co má uchazeč umět, tj. jaké má mít znalosti a dovednosti. Hodnoticí standard udává, jak se tyto znalosti/dovednosti budou zkoušet. V informačním textu pod tabulkami hodnoticí standard naleznete také požadavky na uchazeče – vzdělání, případně požadavky na zdravotní způsobilost, či další nezbytné požadavky pro připuštění ke zkoušce. aj.

Více informací o profesní kvalifikaci Zemědělský poradce pro živočišnou výrobu (41-064-R) zjistíte na 
http://www.narodnikvalifikace.cz/kvalifikace-1071-Zemedelsky_poradce_pro_zivocisnou_vyrobu 

Bližší informace k průběhu absolvování zkoušky pro kvalifikaci Zemědělský poradce pro živočišnou výrobu (41-064-R), kterou vypisuje pro rok 2017 autorizovaná osoba ČZU v Praze, zjistíte v příloze (Prihlaska_ke_zkousce_2017_poradciZV.doc; Osnova_projektu_a_info.pdf)

Exportovat do PDF »
Tisknout »

Informační podpora pro zemědělce v rámci implementace směrnice Rady 91/676/EHS (nitrátová směrnice) v České republice

které se konají

28. března 2017, úterý, od 9:30 hodin

velký zasedací sál, 1. patro

Městský úřad Znojmo, náměstí Armády 8, 669 02 Znojmo

a

29. března 2017, středa, od 9:30 hodin

zasedací místnost SZIF, přízemí,

budova Ministerstva zemědělství ČR, Kotlářská 53, 602 00 Brno

Přednášejí:

Lektoři ÚZEI
RNDr. Jan Dovrtěl – poradce v registru MZe ČR
Lektoři Celního úřadu pro Jihomoravský kraj

Organizační zabezpečení:  
Ing. Marcela Pokorná, OAK Blansko, tel.: 605 586 572,
Ing. Aleš Holas, OAK Brno-město a Brno-venkov, tel.: 602 513 467, Ing. František Bureš, OAK Vyškov, 731 462 624,
Kamila Průdková, OAK Břeclav, tel.: 728 714 561,
Ing. Milada Zimáková, OAK Hodonín, tel.: 606 790 787, Antonín Osička, tel.: 724 062 190,
Jana Balmbergerová, AK Znojmo, tel.: 605 235 274,

Ing. Eva Chromečková, RAK Jmk, tel.: 725 035 960, Kateřina Patočková, RAK Jmk, tel.: 601 563 794

Za spoluorganizátory: Ing. Václav Hlaváček, CSc., předseda představenstva RAK Jm kraje
                                     Ing. Jaromír Musil, Ph.D., ředitel RAK Jm kraje

Program semináře

Organizátor si vyhrazuje právo na změnu v programu, pokud to bude z organizačních nebo technických důvodů nezbytné.

Přihlašujte se na seminář  na email rak@rakjm.cz

Účast na semináři je bezplatná.

Dne 12.12.2016 byla schválena poradou vedení č. 42/2016 Koncepce poradenského systému Ministerstva zemědělství na období 2017–2025 (dále jen „Koncepce“). Tato Koncepce je od roku 1999 v pořadí již čtvrtým koncepčním materiálem upravujícím oblast rezortního poradenství.