„Jsem rád, že Senát novelu schválil. Jde o kompromis, který od teď ochrání menší firmy. Nově bude zneužití významné tržní síly moci Úřad na ochranu hospodářské soutěže posuzovat u mnohem širšího okruhu podnikatelských subjektů. V současnosti jde jen o 12 největších obchodníků, nově to bude více než 800 podniků. Ke zneužití dominantního postavení totiž dochází nejen mezi největšími obchodníky a jejich dodavateli, ale často i mezi velkými potravinářskými firmami a zemědělci,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Největší změnou, kterou zákon přináší, je právě rozšíření působnosti zákona. Dosud se vztahoval jen na velké firmy s ročním obratem přes 5 miliard korun, nově se bude týkat i společností s obratem nad 51 milionů korun. Pokud odběratel vůči svým dodavatelům použije některou z nezákonných praktik, hrozí mu pokuta až 10 milionů korun, nebo do výše 10 procent z jeho čistého obratu.

„Naším cílem je nastavit podmínky tak, aby chování na trhu bylo férové a nedocházelo k nějakým nekalým praktikám. Ty totiž vždy odnáší nakonec zákazník. Proto chceme nastavit pravidla tak, aby byl obchodní vztah v celém potravinovém řetězci transparentní. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude nyní moci konečně kontrolovat celý řetězec od zemědělce, přes potravináře až po obchod,“ uvedl ministr Nekula.

Novela zákona doplňuje seznam konkrétních nekalých praktik oproti současné legislativě, která platí od roku 2009. Nově tak bude například hrozit vysoká pokuta odběrateli, který bude po dodavateli zemědělského nebo potravinářského zboží požadovat peníze za reklamu, na které se předem nedohodli. Za nekalou, a tedy nelegální obchodní praktiku se bude považovat také zrušení objednávky zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání. Nezákonné bude rovněž, když obchodník bude na zemědělci nebo potravináři vymáhat náklady spojené s prošetřením stížnosti spotřebitele, aniž by se dodavatel dopustil pochybení.

Novela upřesňuje i náležitosti, které musí být obsaženy ve smlouvě mezi dodavatelem a odběratelem. Dodržování pravidel budou u dodavatelů s významnou tržní silou kontrolovat zaměstnanci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Obsah novely primárně vychází z evropské směrnice, kterou měly povinnost všechny členské státy EU do svého právního řádu zapracovat. Tím došlo ke sjednocení přístupu k nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci ve všech členských státech EU.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Působnost zákona o významné tržní síle, který má chránit dodavatele velkých obchodních řetězců před jejich nekalými praktikami, se má podle novely vztahovat i na menší firmy než dosud. Nově mu podle směrnice podléhat podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok. V současnosti se zákon týká jen 12 největších obchodníků, nově se má vztahovat na více než 800 podniků.

Nově zákon jako významnou tržní sílu označuje takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Významná tržní síla se má nově posuzovat podle obratu odběratele vůči obratu dodavatele.

Komory uvedly, že pokud senátoři odmítnou návrhy poslanců označit jako významnou tržní sílu všechny podniky nad pět miliard obratu, umožní nadále velkým obchodním řetězcům zneužívat svého postavení na trhu. „Jejich největší výhodou bude, že pokud bude dodavatelem větší potravinář, tak se na jejich obchodní vztah zákon o významné tržní síle nebude vztahovat a budou si moci dělat, co budou chtít,“ píšou v dopise. Zákon se jejich obchodních vztahů nedotkne kvůli tomu, že v porovnání jejich obratů nebudou řetězce brány jako významná síla.

Svaz obchodu také odeslal senátorům dopis, ve kterém uvádí, že pozměňovací návrhy směřují proti původnímu záměru zákona, který má ochránit malé a střední firmy před tržní silou velkých společností. Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy pozměňovací návrhy nebyly dostatečně prodiskutované jak na sněmovním zemědělském výboru, tak na plénu Poslanecké sněmovny.

Zavedení hranice obratu pěti miliard podle něj zvýhodňuje velké producenty potravin, SOCR už dříve uvedl, že mimo jiné nahrává holdingu Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Prouza kritizuje to, že zákon nebude nijak upravovat smluvní vztah dvou velkých firem, což povede k přesunu objednávek od malých potravinářů k větším podnikům, protože uzavírání smluv bude pro firmy podstatně jednodušší.

„Sněmovní pozměňovací návrh také zavede paradoxní situaci, že dodavatel potravin se skupinovými tržbami například osm miliard korun bude brán za slabší stranu oproti síti venkovských obchodů, které mají společný obrat 5,1 miliardy korun. Skutečná ekonomická realita je přitom opačná,“ řekl Prouza ČTK.

Před přesunem objednávek k menším řetězcům varuje také Potravinářská a Agrární komora.

Zdroj: AKČR

  16. 04. 2021

„Věříme, že třetí země na tuto informaci rychle zareagují a v krátké době dojde k obnovení zahraničního obchodu s drůbeží a jejími produkty zpět na úroveň před výskytem nákazy,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

V letošním roce byla na území České republiky postupně vyhlášena dvě ohniska ptačí chřipky v chovech drůbeže. První letošní ohnisko bylo potvrzeno 18. ledna 2020 v malochovu drůbeže v obci Štěpánov nad Svratkou na Vysočině. Jednalo se o první případ nákazy v chovu na území ČR od roku 2017. Druhým letos zasaženým chovem byl komerční chov drůbeže ve Slepoticích 17. února 2020. Od tohoto data již k dalšímu výskytu ptačí chřipky na území České republiky nedošlo. Tři měsíce od likvidace posledního ohniska zaslala SVS OIE deklaraci o tom, že se na jejím území již tato nebezpečná nákaza nevyskytuje. Česká republika splnila všechny podmínky znovuzískání statutu a sumarizovala požadované informace podle OIE kodexu pro suchozemské živočichy.

SVS i nadále sleduje aktuální situaci v zahraničí. S ohledem na včasné zachycení případné nákazy na území ČR v souladu s evropskou legislativou monitoruje výskyt aviární influenzy ptáků v tuzemských chovech drůbeže a u volně žijících ptáků. Více k této problematice na webu SVS.

Petr Majer
zástupce tiskového mluvčího
p.majer@svscr.cz
T: + 420 227 010 154
M: + 420 602 216 641

Zdroj:Státní veterinární správa ČR, www.svscr.cz

1. Od 1. 7. 2020 stanovuje podmínky vstupu do ČR Ochranné opatření ministerstva zdravotnictví ze dne 30. 6. 2020.
2. Zahraničním pracovníkům ze třetích zemí, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem nákazy onemocnění  COVID-19 , a cizincům, kteří mají v těchto zemích přechodný nebo trvalý pobyt, je vstup do ČR umožněn za podmínky, že mají: povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu v zemích s nízkým rizikem nákazy onemocnění COVID-19 / jsou držiteli platného dlouhodobého víza, průkazu o povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu na území České republiky vydaných Českou republikou / jsou držiteli krátkodobého víza vydaného Českou republikou po 11. květnu 2020
3. Pro zahraniční pracovníky, kteří v období 14ti dnů před vstupem do ČR pobývali na území států, které nejsou na seznamu států s nízkým rizikem onemocnění COVID-19 (viz tzv. Semafor), platí povinnost nahlásit vstup příslušené krajské hygienické stanici a bezodkladně se na vlastní náklady podrobit RT-PCR testu na přítomnost SARS CoV-2. V případě, že do 72 hodin nepředloží negativní test, krajská hygienická stanice rozhodne o karanténě, v případě pozitivního testu o izolaci.
4. Aktuálně je pro příjezd pracovníků z Ukrajiny do ČR možná cesta do ČR přes Maďarsko a Rakousko. Hlavním přechodem na maďarsko-ukrajinské hranici pro tranzit do ČR je hraniční přechod Čop/Záhony. Otevřeny jsou i další přechody, povolení k transitu není dle informace ZÚ ČR Budapešť nutné. Podmínky transitu přes Rakousko viz stránky ZÚ ČR Vídeň.
5. S ohledem na zhoršenou epidemiologickou situaci ve třetích zemích, zejména na Ukrajině, vláda ČR v pondělí 22. června vydala opatření, kterým prodloužila platnost povolení k pobytu na území ČR na základě krátkodobých pracovních nebo sezonních víz a povolení k zaměstnání pro cizince ze třetích zemí až do 16. září 2020 – viz informace Ministerstva vnitra. Prodloužení se vztahuje jak na pracovníky, kteří do ČR přicestovali před vyhlášením nouzového stavu, tak po něm.
6. Bylo zahájeno podávání nových žádostí na konzulátech dle aktuálních informací na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.
7. Od 15. 6. 2020 je rovněž obnoveno přijímání žádostí o tzv. zaměstnanecké karty v rámci vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Blíže viz web Ministerstva průmyslu a obchodu.
8. Od 11. 5. je obnoveno přijímání žádostí o zajištění pracovníků z Ukrajiny v rámci Programu mimořádného pracovního víza – viz odkaz Ministerstva zemědělství.
9. Bližší informace lze získat na tel. 221 812 468, 221 812 452.

Zdroj: MZe

Podle aktuálního odhadu se zatím podařilo ze školních programů po vypuknutí epidemie zachránit zhruba 160 tun mléčných výrobků a ovoce a zeleniny. Potravinové banky však stále tyto potraviny přijímají, takže číslo není konečné.

Finanční podpora v rámci dotačního programu „Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením“ je určena jednak na pokrytí provozních nákladů spojených s distribucí potravin, ale i na investice do vybavení potravinových bank, případně pořízení užitkových automobilů na distribuci potravin. Státní zemědělský intervenční fond již s výplatou podpor začal.

„Potravinovým bankám pomáháme od roku 2016 a budeme jim samozřejmě pomáhat i nadále, dokud se nenajde vhodnější systémové řešení, aby tato pomoc nebyla pouze na našem ministerstvu. Loni jsme například potravinové banky podpořili více než 116 miliony korun, což je o téměř 76 milionů více než v roce 2018,“ uvedl ministr Toman.

V roce 2016 MZe spustilo nový dotační program „Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením“. Cílem je přispět ke snížení plýtvání potravinami, předejít vzniku potravinového odpadu, a zároveň tak podpořit distribuci potravin lidem na hranici hmotné nouze, kteří nemají přístup k základním potravinám. Od počátku podpory vyplatilo MZe potravinovým bankám více než 209 milionů korun.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Množství zachráněných potravin a podpory v rámci dotačního programu Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením

17. 10. 2019

 Zemědělství musí přejít od kvantity ke kvalitě.

V tom musíme zemědělce podpořit i finančně

22. 08. 2019