Leták ke stažení

“Uzavírání chovů povede k dalšímu poklesu potravinové soběstačnosti Česka a prohloubení závislosti Česka na dovozech ze zahraničí. U vepřového masa musíme ročně dovážet více než 200 tisíc tun, tedy asi polovinu domácí spotřeby. V případě tržních výkyvů, jako je například další rozšíření afrického moru prasat v Evropě, může dojít k prudkému nárůstu cen pro zákazníky, než jaký zažívají v posledních měsících,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Ostatní zemědělci sice plánují nadále chovat prasata, ale mnozí jsou rozhodnuti tuto činnost omezit. V příštím roce se jedná podle průzkumu o 43 procent podniků a do roku 2030 půjde o 22 procent dotázaných společností. Zachovat chovy prasat v současném rozsahu chce příští rok pouze čtvrtina podniků a do roku 2030 pětina. Naopak rozšiřovat chovy prasat se příští rok nechystá téměř nikdo, pouhé jedno procento oslovených chovatelů v příštím roce a 4 procenta do roku 2030.

K razantnímu rozhodnutí, jako je omezení chovu prasat či jeho úplný konec, nutí české zemědělce podle průzkumu především dlouhodobě nízké výkupní ceny. Následují rostoucí vstupní náklady a stále omezenější možnosti odbytu. Někteří chovatelé dále v průzkumu zmiňovali jako důvod nedostatek pracovníků kvůli odchodu zaměstnanců do důchodu a nízkému zájmu nových pracovníků o tento obor či byrokracii, kterou v omezeném počtu lidí nezvládají. Poukazovali také na nerovné postavení českých zemědělců v rámci Evropské unie a nejasný výhled do budoucna, který představuje například Zelená dohoda pro Evropu. Podle ní mají zemědělci do roku 2030 razantně snížit emise z chovů prasat a dalších hospodářských zvířat, ale stále chybí plán, jak by toho měli dosáhnout nebo jak se na plnění těchto cílů budou podílet jednotlivé členské země EU. Mluví se také o zavedení systému značení potravin podle nutričních hodnot Nutri-score či zdanění červeného masa, kam patří právě vepřové.

Co se týká takzvaných farmářských cen, za které chovatelé prodávají prasata, jejich výše se od vstupu do Evropské unie prakticky nezměnila. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z letošního října stála jatečná prasata 25 korun za kilogram živé váhy, což je dokonce o osm procent méně než před rokem. Do těchto cen téměř nemohou chovatelé promítnout vstupní náklady, které jim v posledních měsících raketově rostou, a prodělávají přibližně 800 až 1000 korun na každém praseti. Podle Svazu chovatelů prasat si připlácejí oproti loňsku za krmiva pro zvířata o 20 až 25 procent kvůli rostoucím cenám obilovin či olejnin, které jsou základní přísadou právě do krmných směsí. Ceny energií jim vzrostly o 5 až 40 procent v závislosti na konkrétním dodavateli a okamžiku fixace. Pohonné hmoty stojí průměrně o 35 procent více a mzdové náklady jim vzrostly o 4 až 6 procent.

“Situace chovatelů prasat je nyní doslova alarmující. Každý podnik – v jakémkoliv oboru podnikání a zemědělství není výjimkou – se zavazuje, že bude hospodařit s péčí řádného hospodáře a bude vytvářet zisk. To znamená, že zemědělci nemohou chovy prasat dlouhodobě dotovat z vlastních peněz, jako se to děje nyní, aniž by ohrozili existenci celé firmy. Jejich možnosti, jak zvýšit výkupní ceny a promítnout do nich zvyšující se náklady, jsou bohužel omezené. Hlavní příčinou nízkých výkupních cen je levné a předotované vepřové maso z jiných částí Evropské unie, především ze Španělska, Německa nebo Polska, které pak v Česku prodávají obchodní řetězce,” uvádí člen předsednictva Svazu chovatelů prasat Petr Coufal.

Zoufalou situaci potvrzuje Jiří Horák z podniku Farma Choťovice na Kolínsku. “Jsme střední podnik, který se vedle chovu prasat zabývá také chovem skotu a rostlinnou výrobou. Provozujeme ještě hotel s restaurací a wellness. Chov prasat je ale bohužel naší nejztrátovější činností a nedává ekonomicky smysl, abychom jej dotovali z našich ostatních aktivit. Chystáme se proto chov prasat omezit, a to už v příštím roce,” sděluje Jiří Horák ze zmíněného rodinného podniku, kde hospodaří už jedenáctá generace.

Někteří chovatelé prasat se ještě pokoušejí chovy udržet, přičemž řada z nich v minulých letech investovala do rekonstrukce stájí a pořízení moderních technologií, a prodávají takzvaně ze dvora přímo lidem. Vznikají také projekty jako online tržiště vepřového masa, který jim v tom má pomoci a který nyní spouští platforma Naši zemědělci. Jeho cílem je propojit zemědělce se zákazníky přímo a umožnit tak zákazníkům objednat a koupit si české vepřové maso online a bez obchodní přirážky. “Čeští zákazníci si mohou objednat kvalitní české vepřové maso za výhodné ceny a nakoupit si přímo u chovatele. Stačí se podívat na mapu, vybrat si z několika desítek prodejen a výdejních míst podle vzdálenosti od domova a objednat si online. Pak už si jen vyzvednou české vepřové maso špičkové kvality a mohou se pustit do vaření,” přibližuje fungování online tržiště vepřového masa Jakub Žák z platformy Naši zemědělci. Více informací najdete zde.

Ve svízelné situaci se nacházejí také chovatelé prasat v zahraničí, kde rovněž vznikají podobné projekty a za řadou z nich stojí obchodní řetězce. “Například německý řetězec Aldi nedávno oznámil, že přechází ve své domovské zemi na prodej výhradně německého vepřového masa, a to v režimu 5D – tedy narozené, odchované, vykrmené, poražené, zpracované v Německu. Současně bude platit dodavatelům vyšší výkupní ceny až o dvacet procent, než jsou aktuální, aby tak podpořil německé chovatele prasat v kritické situaci, která na trhu s vepřovým masem v celé Evropě panuje. Vyzývám obchodní řetězce, které působí v Česku, aby se tímto přístupem inspirovaly a přispěly tak k záchraně českého vepřového. Byl bych nerad, kdybychom české tradiční pokrmy jako vepřo knedlo zelo museli do budoucna připravovat už jen z dovezeného masa ze zahraničí,” dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.

Údaje o průzkumu
Průzkum Agrární komora ČR byl zaměřený na budoucí záměry chovatelů prasat a probíhal od 2. do 9. prosince 2021. Zúčastnilo se ho 143 podniků, z nichž 27 se specializuje pouze na chov prasat a 116 se vedle chovu prasat věnuje dalším oborům zemědělské prvovýroby. 69 procent respondentů jsou střední podniky (26-500 zaměstnanců). Dále 16 procent tvoří malé podniky (11-25 zaměstnanců) a 8 procent mikro podniky (do 10 zaměstnanců). Zbytek je rozdělený mezi velké podniky (501 a více zaměstnanců) a OSVČ. Průzkumu se zúčastnili chovatelé napříč všemi kraji České republiky s výjimkou Prahy a Karlovarského kraje.

Kontakt pro média:
Agrární komora ČR
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz
tel. 721 306 431

Naši zemědělci
Jakub Žák
jakzak87@gmail.com
tel. 721 835 990
více na: https://nasizemedelci.cz/seznam-zemedelcu/

Agrární komora České republiky
Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už téměř třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy, což je téměř polovina z celkové plochy zemědělské půdy v Česku. AK ČR má téměř tři tisíce členů, z čehož 1206 je soukromě hospodařících rolníků a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.