13.11.2015

Tisková zpráva – Ve třetím čtení dnes prošla Poslaneckou sněmovnou novela zákona o spotřebních daních. Norma teď zamíří do Senátu. Přijetím zákona by se zvýšila spotřební daň u vysokoprocentních biopaliv a nově by se zavedly daňové sazby u čistých biopaliv, za které se dosud daně neplatí.

24. – 25. 11. 2015
Orea resort Devět skal (Sněžné – Milovy)

Již 20. ročník konference CZ Biom "Biomasa, bioplyn a energetika 2015" je určen nejen členům spolku, ale i široké veřejnosti. Účastníci akce se mohou těšit na přednášky předních odborníků zaměřené na legislativu v oblasti obnovitelných zdrojů, energie z biomasy a zpracování bioodpadů. Samostatné bloky se zaměří na témata jako jsou modernizace a rekostrukce zdrojů na biomasu, plánování a provozování energetických systémů v obcích nebo na využití biomasy z údržby veřejné zeleně.

Program

Registrace
http://czbiom.cz/konf/registrace/

CZ Biom – České sdružení pro biomasu

NAŠE PŮDA – NÁŠ KAPITÁL! A JAK JI ZHODNOCUJEME?

OSN vyhlásila rok 2015 Rokem půdy.

Světová výstava Expo Milano má jako hlavní téma "Potraviny pro planetu, energie pro život". I téma „Půda“ má na této světové výstavě významné místo. Ani u nás v různých proklamačních akcích k tomuto tématu nezůstáváme pozadu.

I Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky 2015 v rámci doprovodného programu BIOMASA se k tomuto tématu hlásí.

Za poslední čtvrtstoletí ztratilo přirozenou schopnost zadržovat vodu zhruba 620 000 hektarů orné půdy. To je více než jedna pětina celkové výměry. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Agrární komora. Výrazně se podle ní snížila plocha, na níž se pěstují pícniny, luskoviny a len, tedy plodiny s vysokou retenční schopností. V období 2000 – 2010 bylo u nás zastavěno 25.000 ha půdy. Více než 50% našich půd je ohroženo vodní erozí, ohrožení větrnou erozí se udává nižší, ale stále je to více než 20%. To vše znamená výrazné negativní zásahy do ekosystému.

Nedá se říci, že bychom situaci neměli dobře zmapovanou. Jak s tím ale nakládáme v reálu? Souvisí to s celkovým vývojem našeho hospodaření, jehož realita ve snaze podřídit se predátorským zákonům trhu zapomíná respektovat přírodní zákony. Na kvalitě půd se to projevilo zcela zásadně. Drastická redukce stavů dobytka na zhruba 1/3 počtů, které v původních číslech vyvažovaly bilanci koloběhu organické hmoty, se projevila hlubokým deficitem organické hmoty dodávané do půdy zejména v úrodných produkčních oblastech. Nejběžnější formou saturace organické hmoty v půdě byl dlouhodobě prověřený chlévský hnůj. Toho jsme ještě v 80. letech měli k dispozici kolem 25 mil. tun. A k tomu jsme podle statistiky vyprodukovali ještě asi 2,8 mil. tun kompostu. Je pravdou, že tehdejší režim si byl nutnosti péče o úrodnost půdy dodávání organické hmoty do půdy vědom.

Půda hraje zcela zásadní roli ve stabilitě ekosystémů a v ovlivňování bilancí látek a energií. Působí také jako environmentální pufrační médium. Díky půdě mohla fotosyntéza, která doslova hýbe touto planetou, nabýt svého mimořádného významu. Podmínkou je zejména dostatečná složka organické hmoty. Zjednodušeně – obsah organické hmoty by měl dosahovat alespoň 2–2,5 %.

A jak to u nás dnes vypadá? V současné době se v ČR ročně aplikuje ve stájových hnojivech odhadem pouze 0,6 až 0,7 t organických látek na jeden hektar orné půdy. To znamená o 1–1,5 tuny na hektar méně oproti potřebě. Průměrná hodnota organické hmoty činí pouhých 1,5 %. Makroekonomickým pohledem to sice vypadá jako zcela zanedbatelný rozdíl, ale v reálu je to tak polovina požadovaného množství. Proč tomu tak je? Silně zredukované stavy zvířat produkují dnes pouze něco přes 10 mil. tun chlévského hnoje za rok. Podle statistiky máme k dispozici asi 1,2 mil. tun biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Ani to nedokážeme efektivně využít. O kompost mají zemědělci pouze minimální zájem. Vyjádřeno v penězích – každému hektaru zemědělské půdy dlužíme v průměru 5.000 Kč. A žijeme v iluzi, že tento dluh jsme schopni splatit v jiné formě, obvykle v transformované fosilní energii jako minerální hnojiva.

Na 1 m² zdravé půdy žije 0,5 až 10 kg bakterií. To ve světovém měřítku znamená, že celková hmotnost mikrobů je asi 25x větší než hmotnost všech suchozemských a vodních zvířat dohromady. Zároveň to pro člověka znamená nepředstavitelný energetický potenciál, který svým nerozumným způsobem hospodaření likviduje. A tato energie půdě samozřejmě chybí.

Půdní ekosystém je organickou součástí základních látkových oběhů, které vytvářejí geologický, hydrologický a biochemický cyklus. Pozitivní působení kompostu na půdu, život v půdě i život rostlin je mnohostranné a vytváří komplexní efekt. Jako humusotvorný činitel převyšuje kompost svými schopnostmi ostatní formy organického hnojení násobně. Kompost patří k základním humusotvorným elementům a významně zlepšuje ekologické i další užiteční funkce humusu – zlepšuje zpracovatelnost půdy, zvyšuje sorpční schopnosti lehčích půd, nakypřuje utužené a těžké půdy, může redukovat choroby rostlin i působení škůdců, snižuje kyselost půd a stabilizuje hodnotu pH, zvyšuje vodní jímavost a vodní kapacitu, snižuje vodní erozi na svazích, snižuje spotřebu vody, zabraňuje vysychání půd, dlouhodobě zabezpečuje rostliny důležitými živinami, zvyšuje vzcházivost osiv i sadby, regeneruje narušené půdy, podporuje život v půdě.

Udržování zásoby humusu není důležité pouze z pohledu produkčních funkcí půdy, ale i v rámci sekvestrace uhlíku z atmosféry. Půda s dostatečným obsahem humusu je schopna vázat několikanásobně větší množství uhlíku než atmosféra a má tedy positivní vliv na klima.

Péče o půdu je i součástí národní kultury a mentality. I zde hraje svoji roli filosofie žití na dluh, na úkor budoucnosti. Jinak řečeno, na úkor našich dětí, vnoučat a jejich dětí.

V rámci zemědělských výstav, které organizují Brněnské veletrhy a které se v rámci portfolia BVV zařadily mezi nejúspěšnější, je v rámci programu Biomasa věnována značná pozornost půdě, která je pro pěstování biomasy zcela zásadní. Její organické složce je určen

program „Kompostování“, který proběhne

v pátek 26. 06. 2015 v 13.00 – 15.30 hod. v pavilonu P, sál P4

Odborným garantem tématického bloku „Kompostování“ je Ing. Josef Šrefl, CSc., vedoucí sekce kompostování při CZ BIOM.

Program bude koncipován jako rozšířené jednání kompostárenské sekce, jejímiž členy jsou zástupci provozovatelů kompostáren, zástupců ministerstev zemědělství a životního prostředí, výzkumných ústavů a odborných institucí i dodavatelů techniky a technologií. Budete mít možnost získat nejaktuálnější informace z oboru i načerpat zkušenosti vybraných provozovatelů. Uvítáme i Vaše zkušenosti a poznatky. Brněnské veletrhy nabízejí i možnost prezentace pro ty, kteří budou mít zájem něco nabídnout. A v neposlední řadě je na čase založit profesní sdružení těch, kteří se kompostováním, ať již z kteréhokoliv pohledu zabývají. Bez takového zájmového sdružení bude obtížné rozhýbat trh s kompostem, který je jako systém prozatím nefunkční.

Prosíme o potvrzení Vašeho zájmu, případně aktivní účasti.

Na setkání se těší

Ing. Josef Šrefl, CSc., vedoucí sekce kompostování CZ BIOM

AGROINTEG s.r.o.

CZ 613 00 Brno, Zemědělská 1, mobil: +420 602 743 127

E-mail: j.srefl@agrointeg.cz, www.agrointeg.cz

Nejsou. Již po roce 1989 založilo na základě potřeby náhrady za motorovou naftu 22 českých zemědělských podniků Sdružení pro bionaftu. Od té doby se technologie i rozsah výroby postupně zlepšují. V roce 2003 vstoupila v platnost evropská směrnice doporučující nahrazení části fosilních paliv biopalivy, od roku 2006 platí v Evropské unii závazné povinné cíle mít v roce 2020 10 % energie v dopravě z obnovitelných zdrojů a zároveň snížit emise skleníkových plynů v dopravě o 6 % oproti roku 2010. Nahrazování fosilních paliv biopalivy je v ČR povinné od 1. září 2007 a vyžádaly si ho směrnice EU, se kterými ČR souhlasila. Od zavedení povinného přimíchávání biopaliv do pohonných hmot si EU slibuje snížení spotřeby ropy a zlepšení ovzduší.

Směrnice EU 2009/28/ES o obnovitelných zdrojích energie naleznete zde:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1432219686521&uri=CELEX:32009L0028

Směrnice EU 98/70/ES  o ochraně ovzduší naleznete zde:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1432220165718&uri=CELEX:32009L0030

2)      Kdo přišel v ČR se systémem podpory biopaliv?

Způsob podpory daňovým zvýhodněním biopaliv předložil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek Poslanecké sněmovně v roce 2009.Dne 25. 3. 2009 k předloženému materiálu o biopalivech Miroslav Kalousek v PS uvedl: „…vláda České republiky v souladu se svým programovým prohlášením a v souladu se závěry Evropské rady je odhodlána bojovat s klimatickými změnami do posledního muže, do poslední kapky krve, do posledního krejcaru, a proto si vás jménem vlády České republiky dovoluji požádat o projednání a schválení tohoto návrhu zákona.“

Celé znění naleznete zde (LINK NUTNO RUČNĚ ZKOPÍROVAT DO VYHLEDÁVACÍHO ŘÁDKU):

http://www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/052schuz/s052137.htm#r2

3)      Jaká je historie biopaliv a jejich podpory?

Jde o Víceletý program podpory využívání biopaliv v dopravě. Ten vypracovalo v letech 2007 a 2008 Ministerstvo zemědělství k dosažení cílů stanovených EU, schválila ho vláda a v prosinci 2008 i Evropská komise. V roce 2009 bylo na jeho základě navrženo ministrem financí Miroslavem Kalouskem osvobození biopaliv od spotřební daně. Umožnilo to rozvoj trhu s vysokoprocentními biopalivy, která nejsou bez podpory konkurenceschopná. Plánem bylo podporovat vysokoprocentní biopaliva nepřetržitě až do roku 2020 tak, aby mohly být splněny stanovené cíle, ke kterým se ČR zavázala.

Dne 31. 10. 2012 Nečasova vláda schválila aktualizaci Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů s tím, že bude prodloužena podpora pro vysokoprocentní biopaliva do roku 2020.

V žádném z dokumentů není uvedeno, že daňové zvýhodnění vysokoprocentních biopaliv bude ukončeno k 30. 6. 2015.

Rozhodnutí Komise 2009/548/ES odkaz zde:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1432219686521&uri=CELEX:32009D0548

4)      Jak je to s podporou biopaliv v jiných státech? Je pravda, že biopaliva řada států vůbec nepodporuje?

Není to pravda. Všechny státy EU nějakým způsobem biopaliva podporují. Třináct států, mj. Rakousko, Maďarsko a Německo, biopaliva podporuje daňovým zvýhodněním.

5)      Jaké jsou hlavní důvody pro pokračování podpory biopaliv u nás?

Biopaliva jsou efektivní ve snižování emisí skleníkových plynů a energetické závislosti, na druhou stranu jsou ale finančně nákladnější na výrobu, a proto by v konkurenci levnějších běžných paliv neobstála. Bez poskytnuté podpory by je tedy nikdo nekupoval a ČR by nesplnila stanovené cíle, které požaduje EU do roku 2020. Navíc používáním biopaliv naší vlastní výroby snižujeme energetickou závislost země na ruské ropě. Díky tomu mají odbyt čeští zemědělci a veškeré suroviny se zpracovávají v ČR.

6)      Zvyšuje se kvůli podpoře biopaliv osevní plocha řepky?

Toto tvrzení neplatí, protože řepka je především potravinářská surovina a na biopaliva směřuje zhruba jen 1/3 úrody. Osevní plocha řepky přímo nesouvisí s nárůstem spotřeby biopaliv. To ukazují statistická data o ploše řepky v ČR. Zatímco podpora biopaliv byla zavedena až v roce 2010 a právě tehdy se osevní plochy řepky začaly pohybovat na úrovni cca 380 tis. ha, tak podobná plocha byla oseta i v roce 1999, kdy žádná podpora ještě neexistovala.

Navíc platí, že třetina biopaliv se nevyrábí z řepky, ale z cukrové řepy, obilí a kukuřice.

7)      Počítalo se v minulosti s prodloužením podpory biopaliv po roce 2015?

Samozřejmě, protože postupné zvyšování objemu používaných biopaliv, tak jak ho požaduje EU, se bez této podpory dosáhnout nedá. Je tedy zcela logické, že pokud jsou cíle stanovené pro rok 2020, bude i podpora probíhat do tohoto roku.

8)      Jaké podpory biopaliv existují (daňové zvýhodnění)?

Daňové zvýhodnění používá velká část členských států. Kombinují se s dalšími podporami, např. na nákup nových biotechnologií, výstavbu zařízení na výrobu biopaliv a podobně.

9)      Proč nepodporujeme všechna biopaliva bez rozdílu (1. generace, 2. generace)?

Podporujeme biopaliva všech generací bez rozdílu. Podporováno je totiž palivo jako takové, způsob jeho produkce pro to není rozhodující. ČR se bude snažit rozvíjet technologie biopaliv 2. generace.

10)   Kdo u nás může vyrábět biopaliva?

Kdokoliv. Existují již i malé rafinační zařízení o velikosti čtyř nákladních kontejnerů, která umožňují přímo na farmě vyrábět bionaftu z řepky.

11)   Je pravda, že Agrofert získá podporu 5 mld. korun?

V žádném případě to není možné. Výše podpory je součtem nevybrané nebo vrácené spotřební daně, kterou platí distributor paliva při jeho prodeji. Fakticky tedy z této podpory těží ti, kdo na biopalivo jezdí (řidiči), protože jim se to přímo promítne do ceny tankovaného paliva. Má to tedy dopady například na autobusy MHD.

12)   Opravdu dosáhne podpora biopaliv v ČR v příštích 5 letech 9 miliard korun?

Nepředpokládáme to. Jde o maximální strop, fakticky se dá již nyní říci, že to bude podstatně méně. V roce 2009 ministr Kalousek takto notifikoval podporu na 5 let v maximální výši 11 miliard, ale reálně se vyčerpalo pouze cca 6 miliard.

13)   Máme u nás k dispozici biopaliva 2. generace a co jsou vlastně biopaliva 2. generace?

Biopaliva 2. generace se vyrábějí z určitých druhů odpadů, například z dřevozpracujícího průmyslu. V ČR ale taková biopaliva zatím nemáme, nebo jen ve velmi omezeném množství, a spíše pro vědecké účely. V celé EU je těchto paliv jen minimum, protože jejich výroba je mnohem dražší a složitější než těch tradičních.

14)   Existují biopaliva 3. generace?

Ano, ale pouze na papíře. Vyrábět by se měla z vodních řas. To však bude vyžadovat velmi nákladné a rozsáhlé vodní pěstitelské nádrže. Tento způsob výroby bude ještě dražší než u biopaliv z odpadů. ČR je navíc vnitrozemským státem bez přístupu k moři.

15)   Opravdu EU ustupuje od biopaliv 1. generace?

Nikoliv. I Evropský parlament potvrdil cíle pro obnovitelné zdroje energie v dopravě do roku 2020, ze kterých až 7 % energie (9 % objemu) paliv v dopravě může být z biopaliv 1. generace.

16)   Může Brusel sankcionovat ČR za to, že pokračuje v podpoře biopaliv 1. generace?

Nemůže. Jednak proto, že nám Evropská komise program podpory schválí, a také proto, že by tím popřela vlastní stanovené cíle. Ovšem je nutné dodržet dohody, které Ministerstvo zemědělství s EK dojednalo. Pokud se předložená novela zákona o spotřební dani bude nadále odkládat, může vzniknout problém. Tím se totiž uměle prodlužuje platnost úplného osvobození biopaliv od spotřební daně za plánované datum 1. 7. 2015. V ČR je výroba biopaliv podporována formou daňového zvýhodnění – čistá biopaliva jsou osvobozena od spotřební daně. Nynější vládní návrh poprvé zavádí zdanění vysokoprocentních biopaliv.

17)   Co by se stalo, kdyby ČR přestala daňově zvýhodňovat biopaliva? Kdo by nesl největší náklady?

Povinnost dodávat biopaliva na trh platí i nadále a za její průběžné neplnění hrozí distributorům od státu nemalé sankce. Dá se předpokládat, že náklady související se zrušením podpory by si distributoři kompenzovali zvýšením cen běžných paliv na stojanech čerpacích stanic.

18)   Hrozí ČR nějaké sankce v případě nesplnění podílu biopaliv v rámci obnovitelných zdrojů v dopravě?

Ano, v roce 2021 hrozí za nesplnění této povinnosti znatelné sankce, a to až v řádu miliard korun.

Hynek Jordán
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Biomasa v dnešní době hraje významnou roli nejen v oblasti zemědělství, ale i v oblasti energetiky. Přínosy biomasy v zemědělské oblasti jsou nejen diverzifikace zemědělského hospodaření, ale také příspěvek k rozvoji biodiverzity české krajiny a rovněž harmonizace s půdoochrannými a protipovodňovými opatřeními. V energetice její využívání představuje významný a rozvíjející se obor hospodářské činnosti i přes to, že vyrobený objem energie z biomasy nemůže konkurovat primárním zdrojům. Vedle energetického přínosu biomasy pro diverzifikaci a změnu energetického mixu české energetiky lze spatřovat přínos využívání biomasy především v lokální energetické soběstačnosti, v pozitivním vlivu na zaměstnanost, v rozvoji lokální ekonomiky, ale také i z hlediska environmentálního.

Cílem této publikace bylo vytvořit souhrn APB a přiblížit možnosti energetického využití biomasy široké veřejnosti. Tento materiál přináší ukázky opatření navrhovaných v APB v praxi ze tří nejdůležitějších pohledů, a to z pohledu zemědělce, obce a běžné domácnosti. Publikace se dále snaží usnadnit jednotlivým subjektům orientaci v legislativních postupech, povolovacích procesech a shrnuje možná energetická využití, která biomasa nabízí. Materiál zároveň obsahuje informace o konkrétních realizovaných projektech a další užitečné informace.

Publikace ke stažení (PDF, 3 MB)

zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR »

PROGRAM SEMINÁŘE:
  9:00 – 9:30   Registrace účastníků
  9:30 – 9:35   Zahájení semináře
  9:35 – 10:10 Vyhodnocení potenciálu biomasy pro energetické účely na území Moravského krasu a blízkého okolí
10:10 – 10:45 Katalog opatření a katalog dobré praxe úspor energie a obnovitelných zdrojů
10:45 – 11:20 Energetické úspory v osvětlení obecních budov
11:20 – 11:55 Snížení energetické náročnosti ZŠ Dolní Újezd
11:55 – 12:30 Příklady dobré praxe ze zahraničí – První pasivní škola v Polsku; centrální vytápění v obci Schönstadt, Německo

12:30 – 13:05 přestávka, oběd
13:05 – 13:40 Nová Zelená úsporám – pro koho je určena, současný stav čerpání
13:40 – 14:15 Nízkonákladová energeticky úsporná opatření v panelovém domě
14:15 – 14:50 Rekonstrukce panelových domů
14:50 – 15:25 Střešní FV elektrárny 2010 – 2014
15:25 – 16:00 Tepelná čerpadla v souvislostech

Na akci je nutné se přihlásit nejpozději do 14. listopadu 2013. Přihláška bude obsahovat: jméno a příjmení, název organizace, adresu, telefon, e-mail. Přihlášky posílejte poštou (MAS Moravský kras o.s., Sloup 221, 679 13), e-mailem (pokorna.masmk@centrum.cz), nebo telefonicky (+420 511 141 728, Pokorná).

Spolkové ministerstvo zemědělství podporuje rozvoj technologie Power-to-Gas probíhající přímo ve fermentoru. Jak před nedávnem oznámila agentura FNR (Fachagentur Nachwachsende Rohstoffe), bude se podíl oxidu uhličitého bioplynu a vodíku produkovaného ve fermentoru elektrolýzou vody přeměňovat na další metan. Podle FNR nespočívá potenciál tohoto postupu pouze ve zvýšení produkce metanu jako cenného nosiče energie, ale je i možností, jak ukládat nadbytečnou elektrickou energii z kolísajících obnovitelných zdrojů jako slunce a vítr a oddělit tak místo a dobu výroby od spotřeby.

Projekt probíhající od 1. července 2013 by měl prokázat, že přednosti postupu mohou předčit jeho nedostatky. Podle FNR se koneckonců jedná i o vizi cenově příznivé technologie ukládání elektrické energie, která by mohla z bioplynové stanice učinit efektivní zásobník elektrické energie. Pokud by nový postup prokázal svou technickou realizovatelnost a rentabilitu, mohl by být podle FNR zaveden v širším rozsahu a poskytovat výrazně více metanu pro kompenzaci kolísavých nosičů energie slunce a větru.

http://www.topagrar.com/news/Energie-Energienews-Neues-Power-to-Gas-Verfahren-koennte-Biogasbranche-erorbern-1251033.html

zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz »

Prioritní využití zemědělské půdy v České republice spočívá v zajištění potravinové soběstačnosti. Na rozdíl od řady jiných zemí však disponuje naše republika dostatečnou rozlohou půdy k zajištění tohoto strategického cíle. Část půdního fondu je tak možné využít pro energetické účely. Akční plán pro biomasu se soustřeďuje na míru a účelnost tohoto energetického využití biomasy. Mezi energeticky využitelnou biomasu ze zemědělské produkce patří zbytková biomasa navázaná na živočišnou výrobu (sláma, plevy, výpalky, šroty, exkrementy), cíleně pěstovaná biomasa, trvalé travní porosty a rychle rostoucí byliny a dřeviny.

Využití biomasy pro výrobu energie má řadu příznivých ekologických, krajinářských nebo regionálně-rozvojových dopadů. Vedle diversifikace zemědělského hospodaření je to rozvoj biodiverzity české krajiny a rovněž možnost pěstování biomasy s půdoochrannými a protipovodňovými opatřeními. Pěstování některých energetických rostlin může snížit rizika eroze a zvýšit retenci půdy. Vhodnou podporou vybraných technologií využití biomasy lze zvýšit zaměstnanost na českém venkově a zároveň snížit strategickou závislost (včetně výdajů) na dovážených primárních zdrojích (uhlí, zemní plyn).

V příloze je obsažen Akční plán pro biomasu v plném znění a přílohy 1 – 4.

Přílohy:

Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 (PDF, 1 MB)

Příloha 1 – Energetický potenciál (PDF, 104 KB)

Příloha 2 – RESTEP (PDF, 392 KB)

Příloha 3 – Nákladovost a rentabilita (PDF, 104 KB)

Příloha 4 – Produkce a využití biomasy ve vybraných státech EU (PDF, 137 KB)

zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR »