Projekt Traditional and wild na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu GO, REGIONTOUR a RegFoodFest 2015 v Brně

Znáte planě rostoucí rostliny? – WHY GO WILD

Učte se a bavte s naší interaktivní informační grafikou!

Otestujte si Vaše znalosti s našimi interaktivními testy a kvízy!

Databáze planých rostlin.

Zajímavosti, o kterých jste pravděpodobně neslyšeli …

… a spoustu dalších zajímavých informací pro Vás vytvořili partneři čtyř evropských zemí v projektu Traditional and wild

Odkaz na stránky: http://www.whygowild.com/cz/

Metodika pro výrobu kosmetických přípravků z volně rostoucích rostlin

V rámci mezinárodního projektu Traditional and wild, do kterého je zapojeno devět partnerů ze čtyř středoevropských zemí – Maďarska, Polska, Slovinska a České republiky, byla vytvořena metodika pro výrobu kosmetických přípravků z volně rostoucích rostlin:

Metodika pro výrobu kosmetických přípravků

Závěrečná konference "Lessons  Learnt Event" v Budapešti

Dne 15. května se uskutečnila v Budapešti Závěrečná konference "Lessons Learnt Event" za účasti všech partnerů mezinárodního projektu Traditional and wild a dalších hostů. Mezi přizvanými hosty byli externí spolupracovníci a experti ze zemí Střední Evropy, které si na toto závěrečné setkání pozvali jednotliví partneři projektu.

Cílem závěrečné konference bylo vyhodnocení výsledků snažení všech partnerů projektu. Jednotliví zástupci partnerů přednesli prezentace s výsledky tříleté práce. Se svými příspěvky vystoupili i přizvaní externí experti. Českou republiku zastoupil pan Ing. Stanislav Novák za Regionální agrární komoru Jihomoravského kraje, který hosty seznámil s průběhem cyklu vzdělávacích seminářů v cílových regionech jižní Moravy. S celkovým počtem 21 seminářů a 956 zúčastněnými zájemci dosáhla Česká republika nejvyšší aktivity ze všech partnerů. Dále zde za Českou republiku vystoupil pan Mgr. Vít Hrdoušek z MAS Strážnicko, který představil činnost místní akční skupiny – sběr bylin a plodů planě rostoucích rostlin, výroba a prodej regionálních produktů, regionální tradiční slavnosti.

Součástí programu byla i výstava, na které jednotliví partneři vystavili svoje postery, vydané publikace k projektovým aktivitám a modelové výrobky. Čeští partneři, Regionální agrární komora Jihomoravského kraje a MENDELU, ke své výstave připravili kromě jiného i počítačovou prezentaci o hlavních aktivitách obou partnerů.

Po skončení Závěrečné konference následoval workshop , který pořádali zástupci organizací TRAFFIC a WWF z Maďarska. Na workshopu  byla hlavním tématem možnost využití výsledků projektu Traditional and wild pro další možné pokračování, pro případné budoucí projekty založené na mezinárodní spolupráci evropských zemí. Této akce se zúčastnili zástupci vládních i nevládních organizací z celé Evropy, z Maďarska, Finska, Polska, Portugalska, Slovinska, Srbska, Švýcarska, Velké Británie a České republiky.

Závěr: Sběr planě rostoucích rostlin má dobrý potenciál pro podporu živobytí místních komunit, stejně tak jako doplňkový zdroj potravy a zdroj ingrediencí pro léky i jiná další využití napříč generacemi. V rámci projektu se podařilo podpořit marginalizované skupiny obyvatel a to prostřednictvím získávání potřebných informací či zapojením těchto skupin do sběru, zpracování rostlinného materiálu nebo uváděním jejich výrobků z planě rostoucích rostlin na trh. Projekt rovněž přispěl k budování místních kapacit mezi cílovými skupinami, což by v dlouhodobém horizontu mohlo přispět k rozvoji místní a regionální ekonomiky. Kromě toho projekt Traditional and wild pomohl podpořit udržitelné využívání tradičních znalostí a zkušeností mezi skupinami ve venkovských částech Střední Evropy. Z výsledků vztahujících se na venkovské oblasti jižní Moravy vyplývá, že řada místních komunit zná možnosti tradičního použití planě rostoucích rostlin a jejich cenných léčivých vlastností. Školení a semináře motivovaly několik místních podnikatelů k založení nových podniků v daném oboru včetně založení organizace pro sběrače. Výroba modelových produktů (bylinná  mýdla) přes místní bylinné sdružení podpořila další místní producenty, aby posílili svou pozici na trhu a aby se aktivně podíleli na zpracování planě rostoucích rostlin.

Pro projekt Traditional and wild byl vyvinut on-line panel nástrojů, který obsahuje podrobnou škálu různých zdrojů o planých léčivých a aromatických rostlinách. Panel nástrojů je přístupný široké veřejnosti v českém jazyce na internetové adrese www.whygowild.com, kde si zájemci mohou formou testů prověřit své znalosti v daném oboru.

Eva Chromečková
komunikační manažer za RAK Jm kraje

Jana Žitňáková
manažer projektu za MENDELU

Mezinárodní projekt Traditional and wild

na veletrhu SALIMA 2014

Tisková zpráva

V pavilonu A1 na mezinárodním potravinářském veletrhu SALIMA 2014 prezentovala Regionální agrární komora Jihomoravského kraje dosavadní aktivity projektu. Celkem devět partnerů projektu z Maďarska, Polska, Slovinska a České republiky se snaží vytvořit strategii a vzdělávání, která přispějí k oživení kulturních tradic – využití sběru  a zpracování planě rostoucích rostlin a tím i k posílení místních komunit ve vybraných regionech Maďarska, Polska, Slovinska a České republiky. Na stánku Regionální agrární komory Jihomoravského kraje, který byl součástí veletržní expozice Jihomoravského kraje, byly návštěvníkům představeny modelové výrobky partnerů projektu, podávány informace o cyklu vzdělávacích seminářů pro zájemce o sběr a zpracování bylin a o seminářích zaměřených na principy udržitelnosti sběru planě rostoucích bylin, které uskutečnila Regionální agrární komora Jihomoravského kraje společně s dalším českým partnerem, Mendelovou univerzitou v Brně. Návštěvníci byli informováni o elektrické sušárně, kterou nainstalovala MENDELU v bývalém středisku ovocnictví, na pracovišti Školního zemědělského podniku v Lednici. Sušárna bude sloužit zájemcům pro sušení ovoce, hub, bylin a studentům pro výukové a výzkumné účely. Zájemcům byly rozdávány školící materiály na nosičích CD, letáky a brožura s informacemi o průběžných aktivitách a výsledcích projektu.

Tento projekt je realizován prostřednictvím nadnárodního programu pro Střední Evropu (CENTRAL EUROPE) a spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).

V Brně, 28. února 2014

Ing. Eva Chromečková
komunikační manažer projektu za RAK Jm kraje

Pozvánka na mezinárodní potravinářský veletrh SALIMA 2014

Ve dnech 25. až 28. února 2014 Vás srdečně zveme na návštěvu komplexu mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA – MBK – INTECO – VINEX 2014, které návštěvníkům přestaví dokonalý přehled o zpracovatelském průmyslu střední a východní Evropy.

V rámci souboru těchto veletrhů se prezentují přední výrobci a dodavatelé potravin a technologií pro potravinářské obory, mlynářství, pekařství, cukrářství, vinařství a zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování z celého světa.

Součástí tohoto významného potravinářského veletrhu bude i nadnárodní projekt Traditional and wild – Tradiční využívaní planě rostoucích rostlin.

Regionální agrární komora Jihomoravského kraje Vás zve k návštěvě stánku projektu Traditional and wild, který je součástí expozice Jihomoravského kraje v pavilonu A1 brněnského výstaviště. Rádi Vám podáme souhrnné informace o probíhajícím projektu a všech aktivitách dřívějších i současných. Máme přichystané nové letáčky, krásnou brožuru a ukázku modelových výrobků.

Tento projekt je realizován prostřednictvím nadnárodního programu pro Střední Evropu (CENTRAL EUROPE) a spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).

V Maďarsku se sbírá proskurník

Autor fotografie: J. Neugebauerová

Proskurník lékařský (Althaea officinalis L.) je vytrvalá bylina rostoucí v různých částech Evropy, Asie a Severní Afriky. Roste na slatinných loukách, dočasně zaplavovaných stanovištích, mokřadech a bažinách. Rodový název, Althaea, je odvozen z řeckého “althos” znamenající “léčit”.

Již ve středověku byl proskurník používán jako přísada do jídel v Egyptě, Řecku, Číně, Sýrii a Římě. Například povařené kořeny osmažené na másle s cibulí byly označovány za chutný pokrm. Extrakt z kořenů se někdy používá jako ochucovadlo chalvy, orientální cukrovinky populární na Středním Východě. Květy a mladé listy jsou jedlé a jsou přidávány do salátů, jemné růžové květy jsou často používány také jako dekorace. Silná vlákna z proskurníku byla v dřívějších dobách užívána při výrobě papíru a provazů, obklady byly používány při léčbě bolestivých ran a zánětů očí.

Jak sbírat? Jak skladovat?

Kořeny proskurníku by měly býr vyryty brzy na jaře nebo v říjnu až listopadu, zatímco listy je doporučeno sbírat před květem nebo na počátku květu. Kořeny se očistí, sloupají a suší po dobu několika hodin při teplotě 35 – 50°C. Skladují se v látkových nebo papírových sáčcích.

Na co se proskurník používá?

Kořeny proskurníku obsahují slizové látky, malé množství silic a mají protizánětlivý účinek. Čaj, sirup nebo tablety vyrobené z kořenů se užívají při léčbě bronchitid, kašle, kataru a zánětu žaludku a střev. Byl zaznamenán imunostimulační účinek, při zánětu ledvin, avšak při závažnějsích onemocněních je třeba vyhledat lékařskou pomoc. Proskurník je často využíván i jako projímadlo. 

Doporučený recept:

1 čajová lžička listů proskurníku (1,4g) se na hodinu namočí do 150 ml studené vody. Poté se směs promíchá a slije. Užívá se v malých množstvích (5g/den).

1 čajová lžička sušených listů se přidá do šálku horké vody, směs se nechá vychladnout a poté se slije. K léčbě kataru by sušené listy měly být užívány společně s dalšími rostlinnými drogami, např. lékořicí lysou (Glycirrhiza glabra), heřmánkem pravým (Matricaria recutita) nebo slézem maurským (Malva sylvestris subsp. mauritania). Užívá se v množství 1 – 3 šálky denně.

Jak se užívá?

Odvar z listů se používá při léčbě zánětů ústní dutiny, hltanu a hrtanu.

Závěrečné informace:

Tyto informace jsou poskytnuty Ústavem léčivých a aromatických rostlin Zahradnické fakulty Korvinovy univerzity v Budapešti (Departement of Medicinal and Aromatic Plants, Faculty of Horticultural Sciences, Corvinus University of Budapest). Údaje vykazují vysoký vědecký standard a byly připraveny ve spolupráci s tímto Ústavem.

Sběr těchto informací a zázemí výzkumu je součástí projektu Traditional and Wild.

Tento projekt je součástí programů CENTRAL EUROPE Programme spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj.

Překlad: Ing. Veronika Gežová

Revize české verze: Ing. Gabriela Růžičková, Ph.D.

Divizna sápovitá: léčí i nepolevující kašel

Divizna sápovitá (Verbascum phlomoides), půvabná a štíhlá rostlina se zlatě-žlutými květy rostoucí často podél cest, je léčivá rostlina známá již od středověku. Odnedávna byla užívána proti kašli, horečce, průjmu a bolestech břicha, při kožních absceses, lišejích a zraněních, bradavicích, hemeroidech a proti vypadávání vlasů. Její neohebný, vzpřímený stonek ponořený do loje nebo pryskyřice sloužil také jako pochodeň, s čímž se také pojí její název divizna – zňat, vznítit se, pálit.

Na co je divizna dobrá?

Nejvíce ceněnou částí rostliny jsou květy, přesněji zářivě žluté květní koruny, které jsou sbírány bez kalichu, odtržením od květního lůžka. Květní koruny obsahují slizy (3 -8 %), saponiny, flavonoidy (1-4 %) a karotenoidy (např. krocetin), které květům propůjčují krásnou žlutou barvu.

Droga se používá jako expektorans, tlumící lék proti kašli, při kataru horních cest dýchacích a jako přostředek podporující pocení. Často je tedy používána při léčbě nachlazení, kašle, zánětu hrtanu, nosohltanu a horních cest dýchacích. Slizy z okvětních lístků pokrývají oteklé, podrážděné a zanícené sliznice v hrdle. Společně s vodou vytvoří ochrannou vrstvu, která sliznice chrání před vnějším podrážděním. Expektorace je podporována saponiny. Kromě toho, flavonoidy zmírňují zánět průdušek.

Nálev a dekokce z květů divizny mají antivirotické účinky (např. proti chřipkovému viru A a B) a slabší antibakteriální účinky. Dekokce dokáže zmírnit také symptomy alergické senné rýmy. V lidovém léčitelství je užívána také při zánětu středního ucha a při ušních ekzémech.

Rostlina je známá i ve veterinární medicíně, protože dokáže ulevit od kataru horních cest dýchacích u drobných zvířat.

Do dnešních šamponů pro blond vlasy jsou často přidávány složky z divizny.

Nicméně, nejen květy, ale i listy obsahují cenné účinné látky. V evropské medicíně jsou její listy využívány jen zřídka, ale domorodí severoameričtí indiáni rolují listy do cigaretových ruliček a používají při bronchitidě a astmatu. V lidovém léčitelství je dekokce z listů doporučována zevně na obklady proti alergickým kožním onemocněním, podráždění kůže, na bradavice a podobné obtíže.

Jak připravit diviznový čaj?

Při přípravě čaje se hrst sušených květů přelije 2 decilitry horké vody. Díky tomu, že divizna nemá charakteristickou chuť, je možné ji také přidat do jakéhokoli oblíbeného čaje. Slizy jsou citlivé na vysoké teploty, proto se nedoporučuje při přípravě používat příliš horkou vodu. Květy se luhují 15-20 minut a poté scedí.

Kde, kdy a jak sbírat?

Divizna roste ve volné přírodě a lze ji také pěstovat v zahradách. V přírodě se vyskytuje většinou v řídkých dubových lesích, na pastvinách a v suchých plevelných společenstvech. Je to rostlina chudých písčitých půd. Divizna je náročná na světlo a tolerantní k suchu. Další příbuzné, volně rostoucí druhy lze sbírat také (např. divizna malokvětá, divizna velkokvětá, divizna ozdobná), pouze druhy s fialovými květy, fialovými tyčinkami nebo s příliš malými květy (např. divizna brunátná) se nesbírají. Divizna sápovitá je jednoletá nebo dvouletá rostlina s listovou růžicí, ze které první nebo druhý rok vegetačního cyklu vyroste 1-2 metry vysoký stonek s květy. Kvete nepřetržitě od června do srpna. Celá rostlina je plstnatě chlupatá.

Květy by měly být sbírány postupně v den jejich rozkvětu, za suchého počasí, co nejdříve ráno po oschnutí rosy, protože po poledni uvadají. Sbírají se ručně, a to jen okvětní lísty s tyčinkami (kalich je bezcenný!). Čerstvě posbírané květy jsou velice náchylné k hnědnutí. Je nutné je usušit co nejrychleji, rozložené ve slabé vrstvě, na dobře větraném místě. Květy divizny je možné sušit i na přímém slunci.

Pozor je třeba dát na malé chloupky, které je možné nalézt na všech částech rostliny. Mohou u citlivých osob způsobit svědění nebo kašel!

Tradice, přesvědčení a pověry

Podle lidové tradice rostlina divizny posvěcená na svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) dokáže uchránit před blesky a démony. Proto je divizna symbolem odvrácení smůly.

V Indii je divizna považovánaza rostlinu bezpečí, proto ji najdeme v mnoha domech zavěšenou nad dveřmi nebo okny, aby chránila obyvatele domu před zlými duchy. Zářivá žlutá barva květů symbolizuje světlo, které odhání ďábla a zlé duchy.

V magických keltských rituálech byla divizna používána jako vykuřovadlo. Podle jejich přesvědčení bylo možné při inhalaci kouře získat vědomosti předků. Druidové si pomocí divizny také barvili svá rituální roucha.

Závěrečné informace:

Tyto informace jsou poskytnuty Ústavem léčivých a aromatických rostlin Zahradnické fakulty Korvinovy univerzity v Budapešti (Departement of Medicinal and Aromatic Plants, Faculty of Horticultural Sciences, Corvinus University of Budapest). Údaje vykazují vysoký vědecký standard a byly připraveny ve spolupráci s tímto Ústavem.

Sběr těchto informací a zázemí výzkumu je součástí projektu Traditional and Wild.

Tento projekt je součástí programů CENTRAL EUROPE Programme spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj.

CENTRAL EUROPE je programpodporující spolupráci zemí Střední Evropy za účelem zlepšit inovaci, dostupnost a životní prostředí a zvýšit konkurenceschopnost a atraktivnost jejich měst a regionů. Program investuje 231 milionů Eur do financování nadnárodních projektů zahrnujících spolupráci privátních i státních organizací z Rakouska, České republiky, Německa, Maďarska, Itálie, Polska, Slovenska a Slovinska. Program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a běží od roku 2007 do roku 2013. Organizace s navázanou partnerskou spoluprací mající zájem jsou vítány k návrhům jejich projektů dle vyhlášených výzev, které jsou široce publikovány.

Překlad: Ing. Veronika Gežová
Revize české verze: Ing. Gabriela Růžičková, Ph.D.

Jalovec – od koření přes borovičku po léčivou marmeládu

Jalovec obecný je keř, stálezelený keř nebo malý strom. Plody – bobule, dozrávají každé 2 – 3 roky, jsou kulovité, modročerné. Na stejném keři můžeme nalézt jalovčinky v různé fázi zralosti. Nejmladší jsou bledě zelené, později modré a černé.

Kde najdeme jalovec?

Jalovec se nachází v celé Evropě. Je to typická rostlina písečných půd. Používal se k jejich zpevnění. Jde o suchomilnou rostlinu, má rád světlo.

Jaké má jalovec přednosti?

V tradiční lidové medicíně se používalo kyselé, sladce kořeněné dřevo, list y a plody a pryskyřičným aroma. Ve středověku se věřilo, že jalovec chrání před ďáblem. Jalovčinky se dávaly do malých pytlíčků a zavěšovaly se nade dveře, aby chránily obyvatele před uhranutím a kletbami. Jalovec se pěstoval před domem, aby uchránil obydlí před čarodějnicemi. Dřevo se pálilo a domy se vykuřovaly před morem a malomocenstvím.

Ještě za 2. světové války pálily dřevo francouzské zdravotní sestry proti epidemiím, ovšem bez valného úspěchu.

Jalovec byl častým motivem uměleckých děl a symbolem ženské morálky. V čínském učení Feng Shui představuje rostlinu tolerance, porozumění a empatie. V Maďarsku se vyskytuje jalovec v ženských jménech, básních, což dokazuje jeho důležitost v minulosti.

Na co pomáhá jalovec?

Téměř všechny části jalovce se dají využít. Pro léčebné použití jsou vhodné plody – bobule, zralé, modro černé barvy, obsahují 1 – 3 % silice. Silice se ze zralých plodů získává speciálním postupem. Kromě silice obsahují bobule nezanedbatelné množství cukrů, čerstvé jalovčinky obsahují vysoké množství vitaminu C.

Pro sklizeň plodů se používají polyetylenové pytle, plody se setřepávají. Poté se vybírají nezralé plody a další příměsi. Zralé jalovčinky se suší ve stínu v tenké vrstvě.

Nálev, tinktura a silice z jalovčinek mají močopudné účinky, protože silice dráždí epitel ledvin a zvyšuje se filtrační kapacita ledvin. Mají také protikřečové a protizánětlivé účinky.
Plody se používají také jako koření, zlepšují trávení a zvyšují chuť k jídlu, posilují žaludeční činnost. Vykazují však vedlejší účinky, po vnitřním užití dráždí dělohu, jsou kontraindikovány pro těhotné ženy. Ve vyšším množství dráždí ledviny, nejsou vhodné pro použití při onemocnění ledvin (nedostatečnost).

Při vnějším použití se plody využívají při léčbě revmatických bolestí, kloubních otocích. Mají analgetický, protizánětlivý účinek, mírní otoky. Silice se dá použít při masážích na zlepšení cirkulace krve, pro detoxifikaci organismu.
V kosmetice se jalovec aplikuje z důvodu protizánětlivých účinků, reguluje mazotok. Vyskytuje se v přípravcích proti celulitidě, podporuje metabolismus buněk. Používá se na křečové žíly a žilní nedostatečnosti nohou.

Jalovcový dehet se extrahuje ze dřeva, využívá se jako přídavek do léčivých mýdel, past, tinktur při různých kožních problémech (např. Psoriáza – lupénka).
Z jalovčinek se vyrábí „léčivá” marmeláda pro stimulaci žlučníku a ledvin. Velmi populární je destilát z jalovčinek (gin, borovička). Jalovec je známé koření jak v čerstvém, tak sušeném stavu.

Jalovcové dřevo je dekorativní, vhodné pro řezbářství a leštění, proto se používá do intarzí a vykládání ornamentů, krabiček, speciálních kusů nábytku atd. Vyrábí se z něho tužky, hudební nástroje, dudácké píšťaly a opěrné hole.

Keř se využívá v zahradách, parcích, alejích jako okrasný stálezelený keř. Před mnoha lety byl využíván jako vánoční stromek, i dnes se využívá na mnoha místech.

Sporýš: „magická” rostlina proti zánětům a bolesti

Sporýš lékařský v plném květu (Photo: László Gáspár)

Ve středověku byl sporýš lékařský často podáván při mnohých nemocech a stal se oblíbenou rostlinou bylinářů. Anglické jméno „vervein” je odvozeno od keltského slova „ferfaen”, které znamená „zbavit se kamene”. Latinské jméno Verbena officinalis je v mnoha jazycích střední a východní Evropy spojeno s železem, například: eisenkraut (německy: železná rostlina) nebo slovenský název železník lekársky. Sporýš je u nás znám také jako verbena, kouzelnická bylina nebo bylina kříže. Roste v příkopech, na rumištích a v plevelných společenstvích.

Na co je sporýš používán?

Nálev ze sporýše je se používá při horečce a chřipce a byl prokázán také jeho účinek proti kataru tím, že rozpoští a eliminuje hlen a zánět sliznic. Preparáty vyrobené ze sporýše jsou vhodné k léčení akutních i chronických zánětů horních cest dýchacích a také jako podpůrný prostředek léčby bakteriálních onemocnění. Látky obsažené v rostlině pomáhají zmírnit kašel, rýmu a zánět dutin. Také se používá jako prostředek zmírňující příznaky alergií. Je znám také při léčbě nervozity a nespavosti.

V lidovém léčitelství se sporýš používal proti zánětům kůže, na rány, hemoroidy a ke snížení krevního tlaku. Čaj ze sporýše má výborné léčivé účinky při bolestech hlavy, bolestech zubů, bolesti v krku, únavě, chudokrevnosti a nemocech vylučovacího ústrojí.

Rostlinné přípravky ze sporýše byly obecně využívány pro jejich posilující vlastnosti. Sporýš stimuluje organismus a podporuje funkci střev a je dobrý pro normalizaci menstruace. Iridoidy, hlavní účinné látky, snižují sekreci hormonu štítné žlázy. Z tohoto důvodu je sporýš součástí čajové směsi užívané při zvýšené produkci hormonů štítné žlázy – hyperthyreóze. Směs se skládá ze 40 g sporýše lékařského, 20 g kořenu kozlíku lékařského, 15 g kořene lopuchu, 15 g kopřivové natě a 10 g kořene lékořice lysé. Dle výsledků gynekologických studií podporuje extrakt ze sporýše zvyšuje stahy děložní svaloviny.

Sporýš může být využíván v domácnostech jako konzervační a ochucující ingredience při nakládání okurek a paprik. Může být použit také jako náhražka soli při speciálních dietách.

Bezpečnost a rizika: Užívání sporýše lékařského se pro jeho povzbuzující účinky na dělohu nedoporučuje v těhotenství. Neměly by ho užívat také osoby s nízkou tepovou frekvencí, prodělaným onemocněním srdce, astmatem nebo osoby trpící onemocněním trávicího ústrojí. Při užívání vysokých dávek může způsobit nevolnost.

Jak připravit čaj ze sporýše lékařského?

Ke zmírnění bolesti hlavy, zmírnění bolestí způsobených artritidou a dalších bolestí se dvě čajové lžičky sušené byliny dají do šálku, zalijí vroucí vodou a ponechají se 10 – 15 minut louhovat. Pije se třikrát denně. Chuť sporýše je hořká a aromatická, proto je příjemnější užívat čajové směsi nebo do nálevu přidat cukr a citron.

Při bolestech hlavy lze použít nálev z majoránky, sporýše, šalvěje a lípy, vše po 10 gramech. Pije se 2 x denně šálek.

Při užívání tinktury se obecně užívá 10 – 30 kapek třikrát denně, je však třeba se řídit pokyny od výrobce.

Kdy a jak sbírat?

Sporýš lékařský (Verbena officinalis L.) je druhem domácím v Evropě a zdomácnělým i na dalších kontinentech. Roste v okolí cest, rumišť a na břehu rybníků a vodních toků. Je to vytrvalá rostlina se silnýmy oddenky, schopná přežít i v suchých oblastech. Dorůstá výšky až 100 cm a má vzpřímenou lodyhu, vstřícné, trojlaločné vroubkované listy a tenké klasy drobných květů fialové nebo modré barvy. Kvete od července do září. Při pěstování sporýš preferuje vápnité půdy.

Verbenae herba dle Evropského lékopisu obsahuje 40 cm sušené stonky s květy. Chuť je trpká a hořká, bez zápachu.

Sbírá se nať v době květu a při sběru je dobré se vyhnout znečištěným místům. Suší se přirozeným prouděním vzduchu.

Tradice a pověry

Už od dob antiky je sporýš vysoce ceněnou bylinou. Po dlouhá léta byl spojován s bohem a dalšími nadpřirozenými silami a stejně tak dlouho je používán jako léčivá bylina. Ve starém Egyptě byl nazýván „slzy Isis”. Keltští duchovní druidové jej v oblasti dnešní Anglie používali při magickém zaklínání. V ranném křesťanství se tradovalo, že byl sporýš přikládán na rány Ježíše Krista za účelem zastavení krvácení, proto se mu někdy říká „rostlina kříže” nebo „svatá bylina”. Čínské legendy o sporýši mluví jako o „rostlině dračího zubu”, poukazující na sílu, která v něm spočívá.

Britský spisovatel William Hazlitt ve své knize Faiths and Folklore (1905) cituje z díla Miscellanies (1721) od spisovatele Johna Aubrey:

"Vervain and Dill / Hinder witches from their will."

„Sporýš a kopr / Brání čarodějnicím v jejich vůli.”

Závěrečné informace:

Tyto informace jsou poskytnuty Ústavem léčivých a aromatických rostlin Zahradnické fakulty Korvinovy univerzity v Budapešti (Departement of Medicinal and Aromatic Plants, Faculty of Horticultural Sciences, Corvinus University of Budapest). Údaje vykazují vysoký vědecký standard a byly připraveny ve spolupráci s tímto Ústavem.

Sběr těchto informací a zázemí výzkumu je součástí projektu Traditional and Wild.

Tento projekt je součástí programů CENTRAL EUROPE Programme spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj.

CENTRAL EUROPE je program podporující spolupráci zemí Střední Evropy za účelem zlepšit inovaci, dostupnost a životní prostředí a zvýšit konkurenceschopnost a atraktivnost jejich měst a regionů. Program investuje 231 milionů Eur do financování nadnárodních projektů zahrnujících spolupráci privátních i státních organizací z Rakouska, České republiky, Německa, Maďarska, Itálie, Polska, Slovenska a Slovinska. Program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a běží od roku 2007 do roku 2013. Organizace s navázanou partnerskou spoluprací mající zájem jsou vítány k návrhům jejich projektů dle vyhlášených výzev, které jsou široce publikovány.

Překlad: Ing. Veronika Gežová

Revize české verze: Ing. Gabriela Růžičková, Ph.D.