Seznam doporučených odrůd pro ekologické zemědělství (EZ) – ječmen jarní, pšenice jarní
Rok vydání: 2021
ISBN: ISBN 978-80-7401-193-1

Obilniny pro EZ 2021 / Cereals for organic farming 2021 (PDF, 1 MB)

---

Seznam doporučených odrůd pro ekologické zemědělství (EZ) – pšenice ozimá, ječmen jarní, pšenice jarní
Rok vydání: 2020
ISBN: ISBN 978-80-7401-181-8

Obilniny pro EZ 2020 / Cereals for organic farming 2020 (PDF, 2 MB)

---

Strategický plán Společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027, který určuje pravidla zemědělského hospodaření a jejich dodržování podmiňuje peněžními kompenzacemi pro zemědělce, byl projednáván více než rok se zástupci odborné i neodborné zemědělské veřejnosti a následně jej schválila předešlá vláda. Nová vládní koalice mluví o zásadních změnách ve Strategickém plánu SZP, na něž má čas pouhých několik dní do poloviny ledna, aby dokument stihla poslat ke schválení Evropské komisi. Nejzazší termín je do konce měsíce.

“Strategický plán SZP, který schválila předešlá vláda, vnímáme jako kompromis mezi požadavky všech oprávněných stran. Ze svých požadavků musel slevit každý včetně Agrární komory ČR, jež zastupuje většinu českých pěstitelů a chovatelů. Jakékoliv změny Strategického plánu SZP povedou k vychýlení zmíněné rovnováhy. Požadavky na zemědělskou praxi se neustále zvyšují a příští Společná zemědělská politika a cíle Zelené dohody pro Evropu toho po zemědělcích budou chtít do budoucna více za méně peněz,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

“Už podle dosud platných pravidel jsou drobní zemědělci ve srovnání se středními a velkými zvýhodněni, o čemž svědčí narůstání výměr podniků do 500 hektarů a zvyšující se počet především nejmenších žadatelů o dotace. A to na úkor hlavně středních a větších zemědělských podniků. Při desetiprocentním podílu platby na první hektary získají nejmenší zemědělci dvojnásobnou sazbu přímých plateb, která kompenzuje jejich sociální potřebnost. Vyšší podíl těchto plateb povede k výrazné nerovnováze. To vše bez účasti většiny českých zemědělců, kteří zajišťují výživu tohoto národa,“ sděluje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha

Za zásadní považují zmíněné hlavní zemědělské organizace minimální udržení navržené míry kofinancování Programu rozvoje venkova ve výši 65 procent, kterou obsahuje již schválený Strategický plán SZP. Současně souhlasí s původně navrženou výší redistributivní platby na úrovni 10 procent. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR rovněž dlouhodobě varují před zavedením zastropování přímých plateb, které považují za diskriminační.

Obě organizace vyzývají vládu k jednání o změnách Strategického plánu SZP. V opačném případě se obrátí na Evropskou komisi, která spolupráci na Strategickém plánu SZP s relevantními partnery ukládá každému členskému státu. Současně se zvýší napětí v členských základnách obou organizací, které se už nyní bouří vzhledem k rostoucím vstupním nákladům o desítky až stovky procent. To ale nemohou promítnout do cen, za než prodávají své zboží, a dlouhodobě prodělávají.

“Nespokojenost našich členů se současnou situací se stupňuje. Někteří mluví o tom, že vyjedou s traktory do ulic. Zásadní změny Strategického plánu SZP mohou být spouštěčem protestních akcí napříč republikou. Oslabí ekonomickou udržitelnost dobré zemědělské praxe v České republice a zvýší míru nejistoty ohledně budoucnosti českého zemědělství, kterou nyní zažíváme. Na to mohou doplatit i zákazníci, kteří pak na pultech obchodů budou nacházet stále méně domácích potravin. Zvýšení dovozů potravin povede k cenové nestabilitě potravin a potenciálnímu zdražování,” dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.

“Koaliční návrhy na zvýšení míry redistribuce a zastropování přímých plateb považujeme za diskriminační a poškozující především drobné vlastníky, kteří se rozhodli nevýhodným podmínkám čelit sdružením majetku a za neúměrné zvýhodnění minoritní části zemědělců bez jakýchkoli požadavků na plnění ekologických či produkčních požadavků společnosti,“ poznamenává předseda Zemědělského svazu ČR Pýcha.

„Kvůli historickému vývoji máme největší průměrnou velikost farem v Evropě. Není však pravdou, že velký zemědělec je špatný zemědělec. Ano, Green Deal na ně bude klást daleko větší požadavky než dnes a bude na nich, jak se s tím vyrovnají. Je krásné mít regionální potraviny z malých farem, ale je třeba zajistit zásobování pro 10 milionů obyvatel v celém Česku. A to bez širokého portfolia podniků neuděláme,“ doplňuje prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Kontakty pro média:
Agrární komora ČR
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz
tel. 721 306 431

Zemědělský svaz ČR
tiskový mluvčí Vladimír Pícha
picha@zscr.cz
tel. 603 532 136

Jen za poslední 2 roky poklesly v Česku ceny zemědělských výrobců za vepřové maso o 30 %. Kvůli rostoucím cenám energií a krmiv produkují zemědělci vepřové maso hluboko pod výrobními náklady. Ke dlouhodobě špatné situaci přispěla i pandemie COVID-19 a problémy s vývozem masa kvůli africkému moru prasat, zejména do Asie.

„Česká republika opakovaně upozorňuje na složitou situaci v sektoru vepřového masa. Chovatelé se potýkají s velkými problémy, proto žádáme Evropskou komisi, aby pro ně bezodkladně zavedla mimořádnou podporu. K našemu požadavku se přidalo dalších 15 členských států. Je tedy patrné, že se s finančními problémy chovatelé potýkají v mnoha částech Evropy,“ řekl náměstek ministra zemědělství pro EU a zahraniční vztahy Jiří Šír.

Pokud se k národním podporám nepřidá také podpora z Evropské unie, budou někteří chovatelé muset přistoupit k uzavírání podniků.

Dalším bodem, který česká delegace na Radě AGRIFISH předložila, byla příprava strategických plánů a realizace nové reformy SZP. Delegace ocenila snahu Komise urychlit přijetí legislativy, termín pro předložení strategických plánů jednotlivých států však vyprší už koncem letošního roku. Česko proto vyzvalo k co nejrychlejšímu předložení sekundární legislativy tak, aby státní správa mohla včas připravit strategické plány a nastavit veškeré parametry. Zároveň je třeba zajistit, aby zemědělci měli dostatek čas připravit se na novou reformu.

„My znovu upozorňujeme, že zejména zemědělci potřebují znát detailní pravidla a požadavky nové společné zemědělské politiky včas, aby mohli přizpůsobit například své osevní postupy a způsob hospodaření, které musí připravit již na jaře příštího roku. Nechceme, aby zpoždění poškodilo právě zemědělce,“ uvedl náměstek Jiří Šír.

Z těchto důvodů Česko požádalo Komisi o maximální vstřícnost a spolupráci zejména v období vánočních svátků tak, aby nebylo ohroženo správné a včasné odeslání kompletního strategického plánu SZP.

Ministři dále diskutovali o pravidlech pro dodávání produktů spojených s odlesňováním a udržitelném nastavením potravinového dodavatelského řetězce, rostoucích cenách hnojiv, vztazích s Čínou a závěrech konference BIOEAST. Podstatná část diskuze byla rovněž věnována hledání politické dohody ohledně rybolovných práv pro rok 2022.

 

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

“Uzavírání chovů povede k dalšímu poklesu potravinové soběstačnosti Česka a prohloubení závislosti Česka na dovozech ze zahraničí. U vepřového masa musíme ročně dovážet více než 200 tisíc tun, tedy asi polovinu domácí spotřeby. V případě tržních výkyvů, jako je například další rozšíření afrického moru prasat v Evropě, může dojít k prudkému nárůstu cen pro zákazníky, než jaký zažívají v posledních měsících,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Ostatní zemědělci sice plánují nadále chovat prasata, ale mnozí jsou rozhodnuti tuto činnost omezit. V příštím roce se jedná podle průzkumu o 43 procent podniků a do roku 2030 půjde o 22 procent dotázaných společností. Zachovat chovy prasat v současném rozsahu chce příští rok pouze čtvrtina podniků a do roku 2030 pětina. Naopak rozšiřovat chovy prasat se příští rok nechystá téměř nikdo, pouhé jedno procento oslovených chovatelů v příštím roce a 4 procenta do roku 2030.

K razantnímu rozhodnutí, jako je omezení chovu prasat či jeho úplný konec, nutí české zemědělce podle průzkumu především dlouhodobě nízké výkupní ceny. Následují rostoucí vstupní náklady a stále omezenější možnosti odbytu. Někteří chovatelé dále v průzkumu zmiňovali jako důvod nedostatek pracovníků kvůli odchodu zaměstnanců do důchodu a nízkému zájmu nových pracovníků o tento obor či byrokracii, kterou v omezeném počtu lidí nezvládají. Poukazovali také na nerovné postavení českých zemědělců v rámci Evropské unie a nejasný výhled do budoucna, který představuje například Zelená dohoda pro Evropu. Podle ní mají zemědělci do roku 2030 razantně snížit emise z chovů prasat a dalších hospodářských zvířat, ale stále chybí plán, jak by toho měli dosáhnout nebo jak se na plnění těchto cílů budou podílet jednotlivé členské země EU. Mluví se také o zavedení systému značení potravin podle nutričních hodnot Nutri-score či zdanění červeného masa, kam patří právě vepřové.

Co se týká takzvaných farmářských cen, za které chovatelé prodávají prasata, jejich výše se od vstupu do Evropské unie prakticky nezměnila. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z letošního října stála jatečná prasata 25 korun za kilogram živé váhy, což je dokonce o osm procent méně než před rokem. Do těchto cen téměř nemohou chovatelé promítnout vstupní náklady, které jim v posledních měsících raketově rostou, a prodělávají přibližně 800 až 1000 korun na každém praseti. Podle Svazu chovatelů prasat si připlácejí oproti loňsku za krmiva pro zvířata o 20 až 25 procent kvůli rostoucím cenám obilovin či olejnin, které jsou základní přísadou právě do krmných směsí. Ceny energií jim vzrostly o 5 až 40 procent v závislosti na konkrétním dodavateli a okamžiku fixace. Pohonné hmoty stojí průměrně o 35 procent více a mzdové náklady jim vzrostly o 4 až 6 procent.

“Situace chovatelů prasat je nyní doslova alarmující. Každý podnik – v jakémkoliv oboru podnikání a zemědělství není výjimkou – se zavazuje, že bude hospodařit s péčí řádného hospodáře a bude vytvářet zisk. To znamená, že zemědělci nemohou chovy prasat dlouhodobě dotovat z vlastních peněz, jako se to děje nyní, aniž by ohrozili existenci celé firmy. Jejich možnosti, jak zvýšit výkupní ceny a promítnout do nich zvyšující se náklady, jsou bohužel omezené. Hlavní příčinou nízkých výkupních cen je levné a předotované vepřové maso z jiných částí Evropské unie, především ze Španělska, Německa nebo Polska, které pak v Česku prodávají obchodní řetězce,” uvádí člen předsednictva Svazu chovatelů prasat Petr Coufal.

Zoufalou situaci potvrzuje Jiří Horák z podniku Farma Choťovice na Kolínsku. “Jsme střední podnik, který se vedle chovu prasat zabývá také chovem skotu a rostlinnou výrobou. Provozujeme ještě hotel s restaurací a wellness. Chov prasat je ale bohužel naší nejztrátovější činností a nedává ekonomicky smysl, abychom jej dotovali z našich ostatních aktivit. Chystáme se proto chov prasat omezit, a to už v příštím roce,” sděluje Jiří Horák ze zmíněného rodinného podniku, kde hospodaří už jedenáctá generace.

Někteří chovatelé prasat se ještě pokoušejí chovy udržet, přičemž řada z nich v minulých letech investovala do rekonstrukce stájí a pořízení moderních technologií, a prodávají takzvaně ze dvora přímo lidem. Vznikají také projekty jako online tržiště vepřového masa, který jim v tom má pomoci a který nyní spouští platforma Naši zemědělci. Jeho cílem je propojit zemědělce se zákazníky přímo a umožnit tak zákazníkům objednat a koupit si české vepřové maso online a bez obchodní přirážky. “Čeští zákazníci si mohou objednat kvalitní české vepřové maso za výhodné ceny a nakoupit si přímo u chovatele. Stačí se podívat na mapu, vybrat si z několika desítek prodejen a výdejních míst podle vzdálenosti od domova a objednat si online. Pak už si jen vyzvednou české vepřové maso špičkové kvality a mohou se pustit do vaření,” přibližuje fungování online tržiště vepřového masa Jakub Žák z platformy Naši zemědělci. Více informací najdete zde.

Ve svízelné situaci se nacházejí také chovatelé prasat v zahraničí, kde rovněž vznikají podobné projekty a za řadou z nich stojí obchodní řetězce. “Například německý řetězec Aldi nedávno oznámil, že přechází ve své domovské zemi na prodej výhradně německého vepřového masa, a to v režimu 5D – tedy narozené, odchované, vykrmené, poražené, zpracované v Německu. Současně bude platit dodavatelům vyšší výkupní ceny až o dvacet procent, než jsou aktuální, aby tak podpořil německé chovatele prasat v kritické situaci, která na trhu s vepřovým masem v celé Evropě panuje. Vyzývám obchodní řetězce, které působí v Česku, aby se tímto přístupem inspirovaly a přispěly tak k záchraně českého vepřového. Byl bych nerad, kdybychom české tradiční pokrmy jako vepřo knedlo zelo museli do budoucna připravovat už jen z dovezeného masa ze zahraničí,” dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.

Údaje o průzkumu
Průzkum Agrární komora ČR byl zaměřený na budoucí záměry chovatelů prasat a probíhal od 2. do 9. prosince 2021. Zúčastnilo se ho 143 podniků, z nichž 27 se specializuje pouze na chov prasat a 116 se vedle chovu prasat věnuje dalším oborům zemědělské prvovýroby. 69 procent respondentů jsou střední podniky (26-500 zaměstnanců). Dále 16 procent tvoří malé podniky (11-25 zaměstnanců) a 8 procent mikro podniky (do 10 zaměstnanců). Zbytek je rozdělený mezi velké podniky (501 a více zaměstnanců) a OSVČ. Průzkumu se zúčastnili chovatelé napříč všemi kraji České republiky s výjimkou Prahy a Karlovarského kraje.

Kontakt pro média:
Agrární komora ČR
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz
tel. 721 306 431

Naši zemědělci
Jakub Žák
jakzak87@gmail.com
tel. 721 835 990
více na: https://nasizemedelci.cz/seznam-zemedelcu/

Agrární komora České republiky
Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už téměř třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy, což je téměř polovina z celkové plochy zemědělské půdy v Česku. AK ČR má téměř tři tisíce členů, z čehož 1206 je soukromě hospodařících rolníků a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.

Stav hraboše polního od počátku letošního roku po tříleté gradaci pozvolně klesal, a to až do měsíce srpna.

Od září byl lokálně zaznamenán mírný nárůst v porostech trvalých plodin. Počty aktivních východů z nor na hektar (AVN/ha) se v říjnu a listopadu na nejpostiženějších pozemcích Středočeského, Libereckého, Ústeckého a Plzeňského kraje pohybovaly v rozmezí 1 000 až 6 000 AVN/ha. Jednalo se především o porosty jetelovin, vojtěšky a trvalých travních porostů.

Celorepublikový průměr intenzity výskytu hrabošů aktuálně odpovídá 0,9násobku podzimního prahu škodlivosti.

Ačkoliv současný stav zdaleka nedosahuje hodnot minulého kalamitního roku, je třeba věnovat stavu porostů před vstupem do zimního období pozornost a aktuální situaci hraboše na pozemních řádně monitorovat.

V zimním období vyhovují hraboši polnímu teploty kolem nuly a mírné sněhové přeháňky, naopak nevyhovující je pro ně vlhké počasí v kombinaci s mrazem.

Z doporučených opatření, která je možné v tomto období využít, se nabízí instalace berliček pro dravce do porostů krmných plodin. Přilákaní dravci částečně napomáhají přezimující populace hrabošů regulovat. Díky gradaci z předchozích let se počet dravců v přírodě zvýšil a tím se zvýšil i predační tlak, ze kterého lze v současné době těžit.

ÚKZÚZ bude i nadále celorepublikově monitorovat výskyt hraboše a informovat prostřednictvím Rostlinolékařského portálu. Aktuální informace o výskytu hraboše polního v porostech lze sledovat v Rostlinolékařském portálu – Mapách výskytu.

Ivana Kršková, tisková mluvčí

Přílohy

Průměrné hodnoty hraboše polního v jednotlivých měsících 2020-2021 (PDF, 47 KB)

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Další zajímavosti z oblasti zemědělství a potravinářství
Sklizeň kukuřice na Ukrajině

Na Ukrajině pokračuje sklizeň kukuřice – ze sklizených 80,4 % plochy bylo získáno 31,78 mil. tun obilí s průměrným výnosem 72,2 t/ha. Na jihu a východě země je již sklizeň téměř u konce, naopak v ostatních oblastech se kvůli vysoké vlhkosti zrna zpozdí. V regionu Prykarpattia by mohlo sněžit a sklizeň by nemusela být vůbec dokončena. V severním regionu je situace podobná – v oblasti Černiči, bude sklizeň kukuřice kvůli vysoké vlhkosti zrna (27-30 %) trvat nejméně do ledna.

Vývoz rostlinných produktů z Ukrajiny

Jedlé ovoce a ořechy zaujímají v oblasti vývozu mezi produkty rostlinného původu v první polovině roku 2021 třetí místo za obilovinami, semeny a plody olejnin. Ukrajina se zaměřuje na evropský trh, o čemž svědčí růst vývozu. Největšími unijními partnery Ukrajiny v obchodu s rostlinnými produkty jsou Německo, Polsko, Itálie, Nizozemsko a Maďarsko. Vývoz rostlinných produktů dosáhl v roce 2020 ve struktuře zahraničního obchodu s EU mezi veškerým vývozním zbožím podílu 6,9 % (3,4 mld. USD). Hodnota vývozu rostlinných produktů ve struktuře zahraničního obchodu Ukrajiny v první polovině roku 2021 činila 5,9 mld. USD, což je o 2,6 % více než ve stejném období v roce 2020, včetně jedlého ovoce a ořechů (132,7 mil. USD, o 15,7 % více než v roce 2020).

Ceny chleba na Ukrajině v blízké budoucnosti porostou

Výrobní náklady na pekařské výrobky vzrostou o cca 10-15 %. Od ledna 2020 do září 2021 vzrostly ceny chleba o 35 %. Kvůli rostoucím cenám pohonných hmot, hnojiv, náhradních dílů a dalších složek výsledné ceny pšenice se změní cena mouky, a nakonec i pekařských výrobků.

Vývoz obilovin z Ukrajiny

Z Ukrajiny bylo vyvezeno 25,2 mil. tun obilovin, což je o 3,3 mil. tun více než ve stejném období loňského roku. Jednalo se zejména o pšenici (14,5 mil. tun), ječmen (4,9 mil. tun), žito (77,4 tis. tun) a kukuřici (5,5 mil. tun).

Nový případ AMP na Ukrajině

Ve vesnici Veselij Kút v okrese Novoukrainsky v Kirovohradské oblasti se dne 29. listopadu objevilo ohnisko afrického moru prasat v místní farmě psychoneurologické internátní školy. Na farmě se chovalo 28 prasat, zemřelo tříměsíční prase o hmotnosti 20 kg. Tělo bylo spáleno a přijímají se opatření k lokalizaci a zabránění šíření infekce.

Kapitálové investice v zemědělské potravinářském sektoru na Ukrajině

Kapitálové investice v zemědělsko-potravinářském odvětví ukrajinského hospodářství v období leden až září 2021 činily 48,8 mld. UAH, z toho 33,3 mld. UAH (68,3 %) v zemědělství a 15,4 mld. UAH v potravinářském průmyslu. Ve struktuře kapitálových investic do ekonomiky investice do zemědělsko-potravinářské výroby v lednu až září letošního roku představují 14,7 %. Oproti stejnému období loňského roku se zvýšily kapitálové investice do zemědělské výroby a potravinářského průmyslu o 13,1 %, čímž došlo k pozastavení prohlubování investiční krize. Růstu investic bylo dosaženo pouze v zemědělském sektoru, zatímco v potravinářském průmyslu došlo naopak k poklesu. Indexy změn objemu kapitálových investic v procentech za leden až září 2021 k odpovídajícímu období loňského roku jsou následující: zemědělství a myslivost – 119,7 %; lesnictví – 331 %; rybolov – 121,5 %; potravinářský průmysl – 95,3 %. Tempo růstu kapitálových investic do zemědělského sektoru je 2,2krát vyšší než průměr hospodářství.

Vývoz osiva z Ukrajiny do EU

Za 10 měsíců roku 2021 bylo z Ukrajiny do EU vyvezeno 1 642 tun osiva. To je dvakrát více než v roce 2020, kdy vývoz osiva činil 822 tun a pětkrát více než v roce 2019, kdy bylo z Ukrajiny do EU vyvezeno 321 tun osiva. Otevření evropského trhu trvalo Ukrajině 10 let – jednání o uznání tuzemského osiva podle požadavků EU začala již v roce 2011. Do zemí EU se v roce 2021 nejvíce vyvážela kukuřičná semena (1207 tun), pšeničná semena (333 tun), slunečnice (52 tun) a semena jiných plodin (50 tun).

 

Yegor Reshetnyk, místní zástupce pro zemědělství na Ukrajině, E-mail: cz.ukrexport@meta.ua

Jedná se o oznamování karanténních a invazních škůdců a původců chorob rostlin, kteří kromě přímých škod na výnosu a kvalitě zemědělské a lesnické produkce mohou způsobit snižování biodiverzity v naší krajině.

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 o opatřeních proti škodlivým organismům rostlin je oznamování podezření na výskyt v EU karanténních škodlivých organismů rostlin povinné, a v České republice je adresátem takových oznámení ÚKZÚZ.

ÚKZÚZ z pozice národní organizace rostlin v České republice provádí na základě zmíněné legislativy průzkumy výskytu karanténních a dalších v ČR nepůvodních škodlivých organismů.

Aktuální výsledky pravidelně zveřejňuje prostřednictvím webových stránek, tiskových zpráv, sociálních sítí a aplikace Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ (RLP). RLP uvádí detailní popisy, příznaky napadení a fotografie škodlivých organismů.

Seznam škodlivých organismů, pro které platí oznamovací povinnost, je zveřejněn na webových stránkách ÚKZÚZ.

Nově je zveřejněn systém oznamování podezření na výskyt rizikových patogenů a škůdců včetně rozšíření o možnost zasílání potřebných informací prostřednictvím on-line formuláře z RLP.

ÚKZÚZ se obrací na veřejnost s žádostí o pomoc při odhalování přítomnosti těchto nežádoucích invazních škodlivých organismů.

„Pokud kdokoliv zjistí podezření na přítomnost neznámého původce choroby rostlin nebo škůdce nebo neobvyklé příznaky napadení neznámým patogenem či škůdcem na rostlinách, prosíme o oznámení takového případu. Každá taková informace je pro nás velmi cenná a napomůže i díky Vám uchránit naši krajinu, zemědělství a lesní hospodářství před nepříznivými dopady způsobenými zavlečenými škodlivými organismy rostlin,“ uvedl ředitel ÚKZÚZ Daniel Jurečka.

ÚKZÚZ bude na každé oznámení bezprostředně reagovat, informaci prověří a následně sdělí konečný výsledek. Všechna tato zjištění jsou zároveň využívána pro nastavení fytosanitárních opatření proti zavlékání těchto nebezpečných škodlivých organismů do EU.

Ivana Kršková, tisková mluvčí

Podle ministra Miroslava Tomana musí být prioritou v boji proti africkému moru prasat ochrana chovů domácích prasat. „V současné době se velké úsilí věnuje zvládnutí této nebezpečné choroby v populaci divokých prasat. S ohledem na současné zkušenosti a poznatky by však prvořadé mělo být budování funkční biologické bezpečnosti chovů prasat, aby se zabránilo zavlečení nákazy do chovů,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Mezi řadou opatření, která v České republice přispěla k vymýcení AMP bylo nejdůležitější intenzivní odklízení uhynulých prasat divokých s následným laboratorním vyšetřením a důslednou likvidací v asanačním podniku. Dále pak okamžité vymezení zamořené oblasti na dostatečně velkém území, ohrazení oblasti s vyšším rizikem pachovým a elektrickým ohradníkem kvůli omezení migrace, zákaz lovu, nesklizení a ponechání části zemědělských plodin v zamořené oblasti a důsledná evidence chovů domácích prasat včetně neregistrovaných. Nejdůležitější nástroje proti AMP definují stále platná mimořádná veterinární opatření, jde například o zákaz přikrmování prasat divokých v celé ČR. Nařízen je i jejich celoroční intenzivní lov, platí zákaz dovozu trofejí z prasat divokých ze zemí, kde je AMP, i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu pocházející ze zemí s výskytem afrického moru.

Při výskytu AMP u divokých prasat je významně ovlivněno také nakládání se zvířaty a produkty živočišného původu ze zamořené oblasti a navazujících oblastí, přestože mnohdy populace domácích prasat není postižena. Tato omezení způsobují významné ekonomické ztráty, které nelze v rámci nákazových opatření kompenzovat. Proto by měl být vytvořen systém kompenzací pro tyto podniky. Jde nejen o chovy, ale i o jatka a další zpracující podniky.

Všechna opatření, která směřují k tlumení AMP, představují významné ekonomické náklady, které musí hradit jednotlivé členské státy EU.

„Existuje systém náhrad poskytovaných Evropskou komisí, nicméně systém čerpání těchto peněz je v současné době netransparentní, stále se mění a je administrativně a časově velice náročný. Tento systém by měl být revidován tak, aby poskytoval pružnou a nezbytnou podporu pro členské státy v době krize,“ uvedl ministr Toman.

Efektivní boj s AMP je podle zkušenosti ČR podmíněn vzájemnou spoluprací všech zainteresovaných. Proto je potřeba sdílet požadavky a rovněž čerpat poznatky z okolních států. V této aktivitě je podle ministra Tomana nezbytné pokračovat jak na bilaterální, tak i na evropské úrovni.

Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství