Zásadní změny v nemocenském pojištění v r. 2009 – zaměstnavatelé, OSVČ
Zásadní změny v nemocenském pojištění v r. 2009 – zaměstnavatelé, OSVČ
Stručný přehled nejdůležitějších z nich:
Zaměstnavatel, který byl dosud povinen vyplácet svým zaměstnancům dávky nemocenského pojištění (tzn. organizace s více než 25 zaměstnanci) pokračuje i v roce 2009 ve výplatě dávek nemocenského pojištění, na které vznikl nárok před 1. 1. 2009 a tento nárok přechází do roku 2009, a to po dobu nejvýše 1 roku. Tyto dávky se vyplácí podle právních předpisů platných před 1. 1. 2009. Podle těchto předpisů se musí k 1. 1. 2009 přepočítat vyplácené dávky podle nových redukčních hranic. K 1. 1. 2009 se pro účely tohoto přepočtu zvyšuje dosavadní redukční hranice 550 Kč na 610 Kč a dosavadní redukční hranice 790 Kč na 870 Kč. Přepočet dávek k 1. 1. 2009 bude proveden bez žádosti příjemce dávky, provede jej ten, kdo dávku vyplácí.
Pokud zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, má v nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnost. Do 8 dnů od nástupu prvního zaměstnance se musí na předepsaném tiskopise přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražské, v Brně Městské) – OSSZ/PSSZ/MSSZ – do registru zaměstnavatelů. Stejně tak má povinnost do 8 dnů hlásit jakoukoliv změnu a podat odhlášku z registru zaměstnavatelů od skončení zaměstnání posledního zaměstnance.
Informuje o nástupu nového zaměstnance do zaměstnánínejpozději do 8 dnů od jeho nástupu příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ na novém tiskopisu „Oznámení o nástupu do zaměstnání". Hlásí také jakékoliv změny údajů uvedených na tiskopisu a při ukončení zaměstnaneckého poměru oznamuje příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ ukončení zaměstnání.
Přijímá od svých zaměstnanců, případně od bývalých zaměstnanců, žádosti o dávky nemocenského pojištění (tj. např. k tomu určenou část tzv. neschopenky,rozhodnutí o potřebě ošetřování, žádost o peněžitou pomoc v mateřství, žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství). K žádosti zaměstnavatel připojí vyplněný tiskopis „Příloha žádosti o dávku nemocenského pojištění" a neprodleně vše pošle příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Sráží pojistné zaměstnanci ze mzdy (platu) a odvádí je spolu s pojistným, které musí platit sám, na účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Spolupracuje s orgány nemocenského pojištění,například na jejich žádost sděluje údaje potřebné pro stanovení nároku a výše dávek nemocenského pojištění a poskytuje součinnost kontrolním pracovníkům OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Vyplácí zaměstnanci prvních 14 dnů pracovní neschopnosti (PN) nebo karantény náhradu mzdy. A to zaměstnanci, který je nemocensky pojištěn a splňuje také podmínky nároku na nemocenské. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny – při dočasné PN od čtvrtého pracovního dne (přikaranténě od prvního pracovního dne), a to jen v době trvání pracovního vztahu.
Náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění a zaměstnavatel ji vyplácí na základě předložení dokladů o PN (tím je rozhodnutí o vzniku dočasné PN a rozhodnutí o ukončení dočasné PN nebo potvrzení o trvání PN, trvá-li PN déle než 14 kalendářních dnů). Vypočítává se z průměrného výdělku, který se stanovuje stejně, jako kdyby v den vzniku PN nastupoval zaměstnanec na dovolenou. Náhrada mzdy se do výše nároku podle zákoníku práce nedaní, zaměstnavatel si v roce 2009 polovinu částky, kterou zaměstnancům zúčtoval podle zákoníku práce na náhradě mzdy v kalendářním měsíci, odečte z pojistného odvedeného v tomto měsíci. Z náhrady mzdy do výše nároku podle zákoníku práce se neplatí pojistné na sociální či zdravotní pojištění.
Kromě této povinnosti má zaměstnavatel oprávnění kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné PN. O této kontrole pořizuje písemný záznam, ve kterém uvede výsledek kontroly. Pokud při kontrole zjistí porušení režimu, zasílá zaměstnavatel záznam o kontrole dočasně práceneschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Může dát také příslušné OSSZ podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné PN a ke kontrole dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce. Stejně tak může požadovat od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné PN a o rozsahu a době povolených vycházek.
Nemocenského pojištění nově nejsou účastni společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností,kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou společností odměňováni, a členové v družstvech, kde podmínkou členství v družstvu není pracovněprávní vztah k družstvu. Tyto osoby odhlásí zaměstnavatel do 31. 1. 2009 a současně oznámí, zda činnost těchto osob zakládá účast na důchodovém pojištění. Dále je zaměstnavatel povinen písemně ohlásit příslušné OSSZ do 31. 1. 2009 smluvní zaměstnance a zaměstnance, jejichž zaměstnání je od 1. 1. 2009 zaměstnáním malého rozsahu, tj. zaměstnáním, ve kterém je sjednán započitatelný příjem nižší než rozhodný příjem (v roce 2009 činí rozhodný příjem 2 000 Kč) nebo není sjednán vůbec.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Pokud se OSVČ rozhodne k nemocenskému pojištění přihlásit, musí splňovat dvě základní podmínky, a to: vykonávat samostatnou výdělečnou činnost na území ČR nebo mimo ni, ale na základě tuzemských právních předpisů. A písemně se k účasti na pojištění přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražské a v Brně Městské) – OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Pojistné na nemocenské pojištění se za měsíc leden 2009 a měsíce následující platí na nové číslo účtu příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Variabilním symbolem je rodné číslo OSVČ. Od 1. 1. 2009 se pojistné na nemocenské pojištění již nebude platit spolu se zálohou na důchodové pojištění.Na výši pojistného nemá vliv příjem dosažený v předcházejícím kalendářním roce.
Pojistné na nemocenské pojištění platí OSVČ měsíčně, a to ve změněné výši 1,4 % (více o změnách sazeb pro rok 2009) z vyměřovacího základu. Po 1. 1. 2009 je měsíčním vyměřovacím základem OSVČ částka, kterou si určí. Tento měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění, která pro rok 2009 činí 2 000 Kč. Vyměřovací základ tak činí nejméně 4 000 Kč a pojistné z tohoto vyměřovacího základu bude 96 Kč měsíčně.Platí se za celé kalendářní měsíce s výjimkou těch, ve kterých měla OSVČ po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se ale nemocenské nevyplácí.
Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se toto pojistné platí. Pokud bylo zaplaceno po uplynutí lhůty nebo ve stanovené lhůtě, ale v nižší částce, než mělo být zaplaceno, zaniká nemocenské pojištění od 1. dne kalendářního měsíce, za který nebylo správně zaplaceno pojistné. Pokud bylo zaplaceno méně, než mělo být zaplaceno, považuje se toto pojistné za přeplatek, protože účast na pojištění z výše uvedených důvodů skončila. Při vracení takto vzniklého přeplatku musí příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ písemně oznámit OSVČ den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění. Přeplatek na pojistném pak vrátí OSVČ do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila.
OSVČ, která byla účastna nemocenského pojištění ke dni 31. 12. 2008, je i po 1. 1. 2009 nadále účastna tohoto pojištění a nemusí podávat novou přihlášku. Pokud OSVČ dluží pojistné na nemocenském pojištění k 1. 1. 2009 za dobu před tímto dnem a toto dlužné pojistné včetně penálezněho nedoplatí do 31. ledna 2009, tak jí zaniká účast na nemocenském pojištění od 1. 1. 2009. Pokud však do 9. 1. 2009 již uplynula doba tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, za které nebylo pojistné zaplaceno, zaniká OSVČ účast na nemocenském pojištění podle předpisů účinných ke dni 31. 12. 2008.
Z nemocenského pojištění se OSVČ mohou odhlásit, a to dnem uvedeným v odhlášce, nejdříve však dnem, ve kterém byla odhláška podána. Nemocenské pojištění rovněž zaniká při skončení samostatné výdělečné činnosti nebo prvním dnem měsíce, za který OSVČ nezaplatila pojistné včas a nebo ve správné výši. Dále pak při zániku oprávnění vykonávat činnost, při pozastavení výkonu činnosti či při nástupu výkonu trestu odnětí svobody.
Z nemocenského pojištění náleží OSVČ dvě dávky, a to:
nemocenské od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, pokud byla OSVČ bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti účastna nemocenského pojištění alespoň po tři měsíce. To neplatí, jestliže vznikla účast OSVČ na nemocenském pojištění do 8 dnů od zahájení činnosti.
peněžitá pomoc v mateřství (PPM), tzv. mateřská, se vyplácí po dobu 28 týdnů. To platí i pro osamocené, rozvedené nebo ovdovělé matky. Pokud žena vykonává samostatnou výdělečnou činnost, může začít čerpat mateřskou nejdříve 8 týdnů před očekávaným termínem porodu. Potvrzení jí vystaví gynekolog, který na formuláři vyplní pravděpodobný den porodu. Nárok na PPM má žena, pokud její účast na nemocenském pojištění trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství alespoň po dobu 270 kalendářních dnů. Zároveň musí být účastna pojištění jako OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Podpůrčí doba u PPM začíná nástupem na PPM dnem, který si pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud si pojištěnka tento den neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
O dávkách rozhoduje a následně je vyplácí příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ; v opačném případě vydá rozhodnutí o zamítnutí dávky.
Zařazeno v Legislativa ČR
