KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Agrární sněm rozhodne

09/03/09

Zdroj: AK ČR

 

 

Máme za sebou vládní balíček opatření ke zmírnění dopadů hospodářské krize. Ministr zemědělství Petr Gandalovič má za sebou první dva měsíce předsednictví v Radě ministrů zemědělství Evropské unie. Vedení Agrární komory ČR za sebou má výjezdy po všech krajích republiky a debaty s delegáty nadcházejícího XVII. sněmu komory.

 Zatímco vláda i ministr zemědělství Petr Gandalovič jsou celkem optimističtí, dokonce prý jsme byli z Bruselu za vyhlášená protikrizová opatření pochváleni, v terénu mezi zemědělci je situace úplně jiná. Zejména to platí pro produkční oblasti, kde se situace začíná dramatizovat. Vinu na tom mají především nízké farmářské ceny obilí a mléka.

 Nálady lidí radikalizuje mléko

Hlavně mléko v současné době výrazně radikalizuje nálady lidí. Je tu stav, který nemůže dobře skončit. Začínají procesy, které tu ještě nebyly. „Pokud s naším shora uvedeným postupem nesouhlasíte, sdělte nám neprodleně, abychom nadále pro mléko nejezdili, aby nevznikaly na obou stranách zbytečné náklady,“ píše jedna mlékárna vybraným obětem závěrem dopisu, v jehož úvodu je oznámení, že dodávky mléka jim převádí do režimu bezesmluvního plnění! Přeloženo do češtiny, staví je do role, kdy je nesmí zajímat cena, nýbrž to, aby se mléka vůbec zbavili.

Ptám se, kde jsou všichni ti, kteří se různými formami nátlaku zasazovali o to, aby se mléko nevyváželo do Německa? Je nepochybné, že až se situace obrátí, tak si zemědělci rychle vzpomenou, jak se k nim kdo choval a podle toho se zachovají.

Nejde jen o mléko

Mluvím o mléku a mlékárnách. Ono ale jde o celé naše zemědělství a potravinářství. Studie kolektivu autorů pod vedením profesorky Věry Bečvářové z brněnské Mendelovy zemědělské lesnické univerzity (MZLU) z konce minulého roku nastavila nemilosrdné zrcadlo. U významné části zemědělských komodit je Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie v produkci vztažené k potravinové soběstačnosti, čili ve výrobě na obyvatele, na spodních příčkách žebříčku zemí unie. To jsme ale tak trochu věděli, ale míra útlumu české produkce od vstupu do EU překvapila i odborníky. Nižší konečnou produkci na jeden hektar evidované půdy má z evropské pětadvacítky (bez Bulharska a Rumunska) jenom Slovensko, Estonsko, Litva a Lotyšsko!

Nerovné podmínky výrazně škodí

Položme si otázku: proč to tak je? Jsou naši farmáři tak neschopní? A nebo máme špatné přírodní podmínky? Ani jedno, ani druhé. Přírodní podmínky máme strovnatelné s produkčními zeměmi. Dokladem toho jsou například hektarové výnosy ozimé řepky nebo i pšenice. Naši farmáři, a to bez rozdílu forem podnikání, jsou stejně schopní jako ti zahraniční. Například v užitkovosti holštýnského skotu s užitkovostí 8600 kg mléka na jednu uzavřenou laktaci patříme ke špičce EU. Zakopaný pes je někde jinde. Jednoznačně v dramaticky rozdílných podmínkách mezi námi, novými zeměmi unie a starou patnáctkou.

Na rozdíl od ministra Gandaloviče si nemyslím, že máme schopnost bez úhony přežít do roku 2013, kdy by se měly podmínky vyrovnat. Záměrně užívám podmiňovací způsob, protože nevěřím, že se staré země vzdají dobrovolně svých výhod. To nám předvedly v průběhu francouzského předsednictví při uzavření agendy zdravotní kontroly (health check). S neuvěřitelnou arogancí prosadily pro sebe další výhody, které mohou okamžitě využít například k řešení krize v sektoru mléko, zatímco my ne. Na to je třeba reagovat a nyní k tomu máme jako předsednická země i velkou příležitost.

Konference nevládních agrárních organizací

Navrhl jsem proto představenstvu Agrární komory ČR, abychom svolali konferenci nevládních agrárních organizací nových zemí a pokusili se sjednotit v tlaku na okamžité zahájení jednání o vyrovnání podmínek. Stane se tak v květnu v Brně před zasedáním Rady ministrů. Myslím si, že je to ale málo, že musíme využít především domácích politiků a přesvědčit je, aby pro nás v tomto směru něco udělali. Kdy jindy, když ne v průběhu českého předsednictví? Jsem rád, že hlava státu a nejvyšší ústavní činitel prezident Václav Klaus je na naší straně.

Klíčovým tématem nadcházejícího vrcholného rokování Agrární komory ČR v Olomouci musí nepochybně být proto vyrovnání podmínek se starými zeměmi.

Druhým hlavním tématem sněmu by podle mne měla být reakce na dlouhodobý nepříznivý vývoj, respektive na útlum českého zemědělství. Je třeba se vrátit k politice komoditní soběstačnosti, přesně řečeno ke stanovené míře soběstačnosti.

Za třetí hlavní téma považuji zbývající část výroby – nepotravinové využití zemědělské produkce.

Jak zastavit další nebezpečný propad

Vezměme si za příklad produkci vepřového masa a vše, co se od něho odvíjí. Před vstupem do Evropské unie jsme vyrobili vepřového 580 tisíc tun, což představovalo soběstačnost na úrovni 129%. V roce 2007 ho bylo vyrobeno 339 tisíc tun. V minulém roce 317 tisíc tun a v letošním roce to bohužel bude následkem prudkého poklesu stavů prasnic minimálně o dalších deset procent méně. Současná soběstačnost už je jenom 70%, na konci letošního roku pokles odhaduji na 60 až 63%! Proti tomu je třeba postavit potřebu krmného obilí a výsledek je jasný. České zemědělství nemá v současné době žádný opěrný pilíř a směřuje k dalšímu útlumu. Má nízkou produkci živočišných komodit, nízké ceny hlavních tržních komodit (mléko, maso a obilí) a přebytky obilí.
Je třeba rozhodnout, jak postupovat dál, jak tento trend konečně zastavit. Obávám se, že jenom jednáním to nedokážeme.

Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

Zařazeno v Zemědělství