KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Historie a budoucnost českého zemědělství II

25/01/12

Zdroj: AK ČR

Historie a budoucnost českého zemědělství II

 

Následující text je pokračováním konceptu Historie a budoucnost českého zemědělství, jehož cílem je předložit analýzu o nastínění možností dalšího vývoje. První část se zabývala zemědělskou produkcí a vývojem počtu pracovníků resortu. Tato druhá část se věnuje bilanci půdy od prvních let první republiky.

 

Jako minule jsou základem článku jednoduché tabulky a grafy s komentářem. Uvedená čísla pochází z oficiální databáze Českého statistického úřadu.

 

Bilance půdy

Tab. 1 – Bilance půdy (tis. ha, ČÚZK)

Rok

Zemědělská půda

Orná půda

Procento zornění

1920

5.094

3.814

74,8

1945

4.758

3.641

76,5

1990

4.288

3.219

75,1

2010

4.234

3.008

71,0

 

Čísla v tabulce 1 jsou pro mnohé překvapivá a lze z nich vyvodit celkem jasné závěry.

  • Půdní fond se postupem doby samozřejmě zmenšuje.
  • Tempo snižování orné půdy je největší v posledních dvaceti letech.
  • Zatímco mezi lety 1920 až 1990 ubývalo ročně v průměru jenom 8500 ha orné půdy, v posledních dvaceti letech to už bylo 10 550 ha s tím, že tempo se dále zvyšuje.
  • Procento zornění půdy bylo už v dvacátých letech minulého století velmi vysoké, což ukazuje na velmi vyspělou agrární soustavu a dobré kořeny.

Zemědělskou půdu, kterou máme k dispozici, však využíváme jenom z necelých 85 procent. Když vezmeme rok 2010, pak obhospodařovaná zemědělská půda vykazovala 3523 tisíc hektarů a orná půda 2540 tisíc hektarů.

 

Struktura osevních postupů

Snižování plochy obhospodařované půdy není jediné negativum. Za velký problém z pohledu budoucí půdní úrodnosti lze považovat dramatickou změnu struktury osevních postupů, která je vynucená úpadkem stavů chovaných hospodářských zvířat. Největší změny v tomto směru nastaly v posledních dvaceti letech.

 

Tab. 2 – Struktura osevních ploch (%, ČSÚ)

Rok

1990

2000

2011

Obiloviny celkem

50,5

54,5

59

Luskoviny

1,7

1,3

0,9

Brambory

3,4

2,3

1,1

Cukrovka

3,6

2

2,3

Řepka

3,2

10,8

15

Pícniny

33,6

24

17

Jaký je vývoj osevních ploch:

  • pícniny, důležitý faktor stability půdní úrodnosti a ochrany půdy před vodní erozí, klesly téměř na polovinu,
  • technické plodiny, rovněž důležité pro půdní úrodnost, se snížily na polovinu dřívější výměry.

Tento stav je alarmující a je třeba konečně reagovat. Jednou z možných reakcí je rozvoj zemědělských bioplynových stanic s povinností spotřeby části substrátů z víceletých pícnin. Tedy návrat pícnin do krajiny monokultur obilí a řepky. Bližší možnosti a data budou uvedeny v některém z pokračování.

 

Produkční plocha zeleniny

Jako konkrétní příklad nepříznivého vývoje využívání základního výrobního nástroje, tedy půdy, lze uvést čísla z oboru, který se vyznačuje vysokou přidanou hodnotou výroby a vysokou zaměstnaností. Tím oborem je zelenina.

 

Produkční plocha zeleniny (ha, ČSÚ)

Rok

1945

1960

1990

2010

Zelí

6.880

3.514

3.463

1.226

Květák

698

1.428

2.799

374

Kapusta

672

961

976

171

Celer

302

919

1.122

448

Mrkev

2.090

2.289

3.836

1.052

Petržel

332

860

1.097

451

Kedlubny

x

742

1.161

440

Okurky

2.452

4.246

4.449

1.550

Rajčata

771

911

2.431

1.159

Cibule

1.755

3.892

5.951

2.376

Česnek

42

377

1.272

288

Hrách

946

1.274

2.426

1.261

Celkem

16.940

21.413

30.983

10.796

 

Možná, že někdo řekne, že produkční plocha se zeleninou je malá plocha. Ano, ale velká ekonomika začíná právě u malých čísel, která v součtu dávají žádoucí výsledek. Stejně tak bylo možné jako příklad uvést namísto zeleniny ovoce nebo chmel. Trend by byl bohužel úplně stejný.

(Pokračování příště – zaměří se na vývoj stavů hospodářských zvířat v časové řadě od roku 1935.)

Ing. Jan Veleba
prezident Agrární komory ČR

dvě hlavní tržní plodiny, obiloviny a řepka, už zaujímají celkem 74 % orné půdy,

Zařazeno v Ekonomika a politika