KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Jedna z nejpopulárnějších léčivých rostlin – máta peprná

09/04/13
Ing. Eva Chromečková

Pěstování, sušení, skladování a využití máty peprné

Foto: G. Růžičková

Jedna z nejpopulárnějších léčivých rostlin – máta peprná

 

Pití ledově vychlazené limonády s mátou je jeden z nejlepších způsobů, jak přežít horký slunečný den. Máta je široce užívanou rostlinou díky její chladivé chuti. Ačkoli další druhy máty byly tradičně využívány již po více jak 2000 let, nejoblíbenější – máta peprná, byla popsána teprve v 18. století ve Velké Británii. Poté se zjistilo, že je máta peprná přirozeně se vyskytující kříženec máty vodní a máty klasnaté. Je pravděpodobně domácí na britských ostovech, ale její přirozené místo výskytu je stále neznámé.  Britští poutníci s sebou vzali tuto rostlinu také do Nového Světa a založili světoznámé pěstování máty v USA, kde je máta peprná stále jednou z nejdůležitějších pěstovaných léčivých rostlin.

Vedle léčivých vlastností je máta používána ve velkém měřítku také v kosmetice a potravinářském průmyslu. Množství silic vyráběných z máty peprné, máty rolní a máty klasnaté ročně dosahují až 23 tisíc tun s hodnotou přesahující 400 milionů amerických dolarů.

                                                                                                                                          

 

                                                                                                                        Foto: P. Radácsi

 

Na co je máta peprná dobrá?

Příjemnou vůni a chuť mátě peprné dodává silice, a to její hlavní složky – menthol a menthon – akumulované v jejích listech a květech. Její chladivý účinek a vliv na zlepšení trávení byly rozpoznány velice brzy. Tradičně se užívá vnitřně (při svědění, kopřivce, revmatických potížích a svalových bolestech)  i zevně (při plynatosti, syndromu dráždivého tračníku a při léčbě kašle a nachlazení). Její léčivé efekty byly potvrzeny klinickými testy a byly popsány i další vlastnosti. Například antibakteriální a antimykotický účinek. Hlavní složka silice – menthol – je také hlavní součástí některých dobře známých léků.

Mimo léčivých účinků je máta peprná a její aktivní složky užívána jako důležitá přísada do kosmetických výrobků (zubní pasty, ústní vody) a také potravin (nápoje, žvýkačky).

Jak se užívá?

Mátová silice (získaná destilací vodní parou) a sušené listy je možno užívat následovně:

Vnitřně při zažívacích potížích se kapnou 1 – 4 kapky esenciálního oleje na kostku cukru a rozpustí ve vodě. Užívá se třikrát denně. Při syndromu dráždivého tračníku: 0,2 – 0,4 ml třikrát denně v potahovaných tabletách. Je možné připravit nálev z 1,5 – 3 g sušených listů a 150 ml vody (třikrát denně), nebo tinkturu (1:5, 45% ethanol), 2 – 3 ml, třikrát denně.

Vnější použití spočívá ve formě inhalace (proti kašli a nachlazení): 3 – 4 kapky éterického oleje nakapeme do horké vody. V případě bolesti hlavy je možné nanést na čelo a spánky 10% roztok éterického oleje v oleji (například slunečnicovém).

Na co si dát pozor: Při aplikaci na kůži může vzniknout kožní alergická reakce. Aplikace mátové silice se nedoporučuje dětem mladším 3 let. Vnější aplikace může způsobit hrtanové a průduškové křeče, vnitřní aplikace žloutenku. Nepotahované tablety s mátovou silicí mohou způsobit pálení žáhy, zvláště u pacientů trpící zpětným tokem žaludečních šťáv. Kontraindikace při použití sušených listů nejsou známy.

 

Jak pěstovat?

Máta je hybrid, a proto ji nelze rozmnožovat pomocí semen. Rozmnožuje se pomocí podzemních oddenků (stolonů) a nadzemních prýtů. Ty se v říjnu vysazují do brázd 10 – 12 cm hluboko. Mátu lze rovněž rozmnožovat dělením trsů, případně řízkováním. Máta vyžaduje dostatečnou zálivku, sluneční světlo a teplé oblasti. Preferuje nezamokřené, kypré půdy, bohaté na humus. Na poli snese mráz, avšak vysazenou v květináči je nutné ji v zimním období přenést do vnitřních prostor. V případě pěstování v květináčích je možné trhat listy postupně během celé vegetační sezony. V polních podmínkách se nať sklízí dvakrát ročně, na počátku kvetení. Za vlhkého deštivého počasí se na listech objevují hnědé skvrny způsobené především rzí mátovou. Mátu mohou napadat také mšice a roztoči.

 

Jak sušit a skladovat?

Sušení by mělo probíhat přirozeným vzduchem, na tmavém místě. Kvůli silnému aroma by měla být máta sušena odděleně od jiného rostlinného materiálu. Usušený materiál je vhodné skladovat v papírových pytlích nebo krabicích, chráněných před vlhkem a světlem. V průběhu skladování dochází k velké ztrátě silice, proto by máta měla být spotřebována do jednoho roku od usušení.

 

 

Závěrečné informace:

Tyto informace jsou poskytnuty Ústavem léčivých a aromatických rostlin Zahradnické fakulty Korvinovy univerzity v Budapešti (Departement of Medicinal and Aromatic Plants, Faculty of Horticultural Sciences, Corvinus University of Budapest). Údaje vykazují vysoký vědecký standard a byly připraveny ve spolupráci s tímto Ústavem.

Sběr těchto informací a zázemí výzkumu je součástí projektu Traditional and Wild.

Tento projekt je součástí programů CENTRAL EUROPE Programme spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj.

CENTRAL EUROPE je program podporující spolupráci zemí Střední Evropy za účelem zlepšit inovaci, dostupnost a životní prostředí a zvýšit konkurenceschopnost a atraktivnost jejich měst a regionů. Program investuje 231 milionů Eur do financování nadnárodních projektů zahrnujících spolupráci  privátních i státních organizací z Rakouska, České republiky, Německa, Maďarska, Itálie, Polska, Slovenska a Slovinska. Program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a běží od roku 2007 do roku 2013. Organizace s navázanou partnerskou spoluprací mající zájem jsou vítány k návrhům jejich projektů dle vyhlášených výzev, které jsou široce publikovány.

 

Překlad: Ing. Veronika Gežová

Revize české verze: Ing. Gabriela Růžičková, Ph.D.

Zařazeno v Semináře