KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Původci virových zakrslostí obilnin a křísek polní 2015

02/03/16
Kateřina Patočková

Původci virových zakrslostí obilnin a křísek polní 2015 26.2.2016 – Rozsah a výsledky průzkumu výskytu původců virových zakrslostí obilnin – viru zakrslosti pšenice (WDV) a viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) – prováděného ÚKZÚZ v roce 2015; Rozsah a výsledky průzkumu výskytu přenašeče WDV kříska polního (Psammotettix alienus) prováděného ÚKZÚZ v roce 2015. Cílem průzkumu prováděného […]

Původci virových zakrslostí obilnin a křísek polní 2015

26.2.2016 – Rozsah a výsledky průzkumu výskytu původců virových zakrslostí obilnin – viru zakrslosti pšenice (WDV) a viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) – prováděného ÚKZÚZ v roce 2015; Rozsah a výsledky průzkumu výskytu přenašeče WDV kříska polního (Psammotettix alienus) prováděného ÚKZÚZ v roce 2015.

Cílem průzkumu prováděného Ústředním kontrolním zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) bylo zjištění výskytu původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního na území ČR. Průzkum byl prováděn ve dvou ročních obdobích – na jaře roku 2014 v porostech pšenice, ječmenu, žita a ovsa na pozorovacích bodech i mimo ně a dále v období od srpna do listopadu 2015 i v jejich rezervoárech (výdrol obilnin, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a v nově založených porostech ozimých obilnin, přednostně v okolí výskytů virových chorob potvrzených v jarním období.

Výsledky:

A) virové zakrslosti obilnin

1) Již na podzim 2014 bylo hodnoceno 66 porostů nově založených ozimů a rezervoárů virových zakrslostí obilnin (obilní výdrol, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) na podezření z výskytu virových zakrslostí, na jaře 2015 pak dalších 312 porostů. Celkově tedy bylo v souvislosti s výskytem viróz na jaře 2015 odpozorováno 378 porostů, při čemž pozitivní výskyt byl laboratorně potvrzen u 155 vzorků, celkem bylo tedy napadeno 50 % hodnocených porostů. Z pozitivních vzorků bylo 119 vzorků (77 %) infikováno BYDV, 16 vzorků (11 %) infikováno WDV a 17 vzorků (12 %) infikováno směsnou infekcí WDV + BYDV. Nejčastější výskyty viróz byly zaznamenány v Libereckém kraji, Středočeském kraji a Vysočině.

2) Od září do prosince 2015 odpozorovali inspektoři ÚKZÚZ z rezervoárů virových zakrslostí obilnin (obilní výdrol, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a nově založených porostů ozimých obilnin 53 porostů. Z těchto porostů bylo 6 laboratorně potvrzeno jako pozitivních na přítomnost virového onemocnění. V celkovém hodnocení tedy 11,3% napadení hodnocených porostů. Z těchto pozitivních vzorků bylo pak 100 % infikováno WDV.

Průměrné napadení porostů obilovin virovými zakrslostmi v roce 2015 dosáhlo 30,5 %. Tentokrát se díky mírné zimě a extrémně suchému jaru projevily podzimní infekce z roku 2014 silnými projevy viróz na jaře 2015. Podzimní infekce se vyskytovaly díky suchému podzimu v nižší míře.

B) křísek polní

1) Výskyt kříska polního (Psammotettix alienus) byl na jaře 2015 zjišťován ve 497 porostech obilnin, přičemž v 8,8 % vzorků byl nalezen křísek polní. Slabý výskyt byl zaznamenán v 73,2 % sledovaných porostů, střední výskyt v 23,2 % porostů a silný výskyt v 3,6 % porostů.

2) Od srpna do listopadu 2015 bylo v rámci průzkumu výskytu kříska polního v rezervoárech virových zakrslostí obilnin a v novém osevu ozimých obilnin provedeno sledování ve 183 porostech, přičemž ve 42,6 % vzorků byl nalezen křísek polní. Slabý výskyt kříska byl zaznamenán v 52,6 % sledovaných porostů, střední výskyt v 28,2 % porostů a silný výskyt v 19,2 % porostů.

Pozitivní výsledky průzkumů výskytu viróz virózy 2015 (21 KB)  a kříska polního (17 KB) prováděných na jaře a na podzim roku 2015.

Závěr a doporučení:

Výsledky průzkumů (včetně průběžně aktualizované tabulky výskytů původců viróz) přinášejí zemědělské praxi určitý přehled výskytů původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního v konkrétních lokalitách.

Oproti jaru 2014 byl na jaře 2015 zaznamenán výrazně vyšší výskyt virovými zakrslostmi napadených porostů obilnin. Vysoké výskyty viróz na jaře lze spojit s vláhovou deficiencí a dalším extrémním průběhem počasí v průběhu března a dubna. Ačkoliv ozimy dobře přezimovaly (mírná zima), stres z nedostatku vláhy podpořil projevy infekcí a na mnoha lokalitách v ČR se muselo přistoupit k náhradě ozimých obilnin jařinou. V době, kdy docházelo k jarnímu přihnojení porostů obilnin, nepadly dostatečné srážky, které by podpořily růst. Tam, kde se nechaly porosty dozrát, docházelo až k 70%tní redukci výnosu.  

Naproti tomu na podzim 2015 vypadal ve svém průběhu podobný tomu z roku 2014 s výjimkou toho, že převažoval virus WDV. Podzim 2015 byl extrémně teplý a suchý, což negativně ovlivnilo let hlavního přenašeče BYDV – mšice střemchové.  Hlavní přelety byly tak situovány do počátku října, kdy byly porosty již dostatečně „odrostlé“.

V porostech, kde byl křísek polní zjištěn, převažoval na jaře 2014 i 2015 slabý výskyt tohoto přenašeče WDV. Na podzim 2015 byla ve stejném období roku 2015 zaznamenána podobná intenzita výskytu kříska s rozdílem toho, že se navýšil počet silných výskytů o 14 % v porovnání s rokem 2014. Tento fakt lze pak spojit s převahou výskytu WDV infekcí.

Sezóna 2014/15 byla výjimkou za posledních pět let, kdy vyšší podíl na infekcích porostů nesl virus BYDV. Lví díl na napadení tímto druhem viru má přenašeč – mšice střemchová (Rhopalosiphum padi). Ta je spolu s ostatními druhy mšic monitorována pomocí sacích pastí typu Johnson-Taylor. Informace o výskytech a případné přímé škodlivosti mšic lze průběžně sledovat v Aphid bulletinu ÚKZÚZ. V roce 2015 se v porostech obilnin začaly mšice objevovat ve větších počtech až od 27. týdne, pak došlo k poklesu intenzity letu. Od 38. týdne (Žatec). U ostatních lokalit lze mluvit o nárůstu odchycených jedinců až od 40. týdne (Čáslav, Lípa, Chrlice, Věrovany). Největší úlovky pak byly detekovány na Žatecku a Čáslavsku, ty dosahovaly své intenzity srovnatelné s rokem 2014 (viz PNG graf 1 (47 KB) a PNG graf 2 (47 KB) ).

V ochraně porostů obilnin proti virovým onemocněním je nutné uplatňovat systém integrované ochrany více než kdekoliv jinde, neboť ze současných chemických alternativ ochrany, zacílených především na přenašeče, není ani jedna dostatečná. V ochraně obilnin před WDV a BYDV je v současné době navrženo několik postupů, které se zaměřují především na eliminaci virových přenašečů, tedy kříska polního a mšic. Zjednodušeně lze tyto metody rozdělit na: agrotechnické zásady (přerušení „zeleného mostu“, prostorové uspořádání porostů, termín setí) a chemickou ochranu zacílenou na regulaci přenašečů (moření osiva a insekticidní postřiky). Před výsevem ozimé pšenice a ozimého ječmene lze mořit osivo. Na základě sledování aktuálního stavu výskytu přenašečů je možné ošetřovat obilniny registrovanými insekticidy v době začínající podzimní intenzivní migrace přenašečů do porostu a v případě potřeby (dle intenzity náletu u již napadených porostů) provést další insekticidní ošetření. Na podzim je doporučována aplikace insekticidu při výskytu 5 a více jedinců na 100 smyků. Registrované insekticidy lze nalézt v Registru přípravků na ochranu rostlin nebo na Rostlinolékařském portále v rámci plodinových metodik.

Rozšíření virových zakrslostí obilnin na jaře je do značné míry ovlivněno průběhem zimy (teplota, vydatnost sněhové pokrývky). Mrazivé počasí s poklesem teplot pod -8 °C, zejména ve spojení s nízkou vrstvou sněhové pokrývky nebo ještě lépe s absencí sněhu, zvyšuje pravděpodobnost redukce populací přenašečů virových zakrslostí. Pokud je zima bohatá na sníh, který navíc vydrží i v nížinách dlouhou dobu, efekt nízkých teplot se může výrazně snížit. Z výsledků průzkumu lze usoudit, že dlouhotrvající vydatná sněhová pokrývka chrání před mrazem mnohem více kříska polního než mšici střemchovou, což je dáno i růzností zimních hostitelských rostlin.

Nižší počet infikovaných obilních výdrolů a porostů ozimých obilnin na podzim 2015, ve spojení s nízkými mrazivými zimními periodami, dává předpoklad průměrnému výskytu virových zakrslostí na jaře 2016. K tomuto tvrzení je však nutno přistupovat individuálně, zvláště v případech, kdy vlivem dlouhodobého sucha, řídkého porostu obilnin a lokalit s pravidelným výskytem viróz může dojít k silnějším projevům napadení. Nově je nutno se připravit na problémy s virózami i v oblastech, kde donedávna nebyly příliš řešeny (Vysočina).

U jařin lze ke snížení rizika infekce doporučit co nejčasnější výsev, aby nálety přenašečů do porostů probíhaly až po nejcitlivější růstové fázi jařin (2 – 4 listy). Vzhledem k možným ztrátám na výnosu, které se pohybují podle intenzity výskytu při podzimní infekci až do výše 70 – 80 %, je vhodné silně napadené porosty včas zaorat a nahradit jinou plodinou (sníží se tak i zdroj infekce pro další období). V jarním období je třeba dále sledovat výskyt přenašečů v porostech a v případě potřeby napadené porosty ošetřit registrovaným insekticidem. V závislosti na plošném rozsahu a intenzitě výskytu virových zakrslostí však mohou i infikované porosty dosáhnout dobrých výnosů. Na webových stránkách ÚKZÚZ budou i v letošním roce průběžně zveřejňovány aktuální laboratorně ověřené výskyty WDV a BYDV.

zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský »

Zařazeno v Zemědělství

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.