Příspěvek předsedy představenstva RAK Jm kraje, Ing. Václava Hlaváčka, CSc., na tiskové konferenci konané 7. 5. 2013 v 10:00 hodin v sídle AK ČR v Praze.

Tisková konference

 

7. 5. 2013 10:00 Štěpánská 63, AK ČR

 

„ Sucho škodí zemědělcům a přesouvá se do jiných oblastí ČR“

 

INFORMACE O ZEMĚDĚLSTVÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

 

O významu zemědělství pro ekonomiku a zaměstnanost Jihomoravského kraje svědčí nejen ta skutečnost, že se řadí mezi kraje, v kterých podíl zemědělské půdy na celkové výměře území překračuje hranici 60%, ale především to, že vedle středočeského kraje také na Brněnsku ve struktuře pozemků tvoří orná půda více než polovinu výměry kraje (kraj 50,8%, ČR 39,2%). Vysoký stupeň zornění (podíl orné půdy na půdě zemědělské) je v okresech Znojmo a Vyškov (u obou 91,7%, v celé ČR má vyšší stupeň zornění pouze okres Nymburk). Nejlepší produkční schopnost půd je v okrese Vyškov (součást Hané). Nejohroženějším územím vodní erozí jsou katastry mezi městy Kyjov, Klobouky a Hustopeče, v rámci území Jihomoravského kraje i celé ČR.

 

Specifikem zemědělské výroby kraje je orientace na vinohradnictví, vinařství a ovocnářství. Téměř 90% z celkové výměry všech vinic v ČR připadá na Jihomoravský kraj. Vinohradnictví je rozvinuto v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo. V kraji se nachází také více než pětina ovocných sadů celé ČR.

 

Zelinářství v kraji je na ústupu.

 

Postupně rozvíjející se stává ekologická produkce.

 

Na druhé straně v Jihomoravském kraji mají daleko nižší, oproti průměru ČR, zastoupení louky a pastviny.

 

Téměř polovina zemědělské půdy leží v kukuřičné výrobní oblasti (47,2%). Druhou nejvýznamnější výrobní oblastí kraje je oblast řepařská (36,7%). I tato skutečnost dokumentuje velmi dobré podmínky na vybraných územích kraje pro intenzivní zemědělskou výrobu. Ve výrobní oblasti bramborářské leží 12,3%, bramborářsko-ovesné 3,4% a horské 0,4% zemědělské půdy. Tato struktura výrobních oblastí je narušena vlivem globalizace a orientace na komodity, které lze ekonomicky zhodnotit. Důsledkem je neustále snižující se počet pěstovaných plodin (obiloviny, olejniny).

 

Vlivem klimatických změn se v Jihomoravském kraji zhoršuje produkční schopnost půd pro pěstování tradičních zemědělských plodin. Limitujícím prvkem se v posledních desetiletích stává voda, její množství v době vegetačního období a především její rozložení a využitelnost. Převážná část území Jihomoravského kraje se stává oblastí se zhoršenými přírodními podmínkami (LFA – aridní).

Během devadesátých let a v období po vstupu ČR do EU došlo v kraji k poklesu počtu chovaných hospodářských zvířat. Tento trend se nepodařilo zastavit, naopak se během let 2009-2010 zrychlil. Nejnižší počet skotu je na okresech Znojmo, Břeclav. Nejvyšší zastoupení skotu je v okrese Blansko.

 

V posledních letech dochází k centralizaci a koncentraci zemědělské výroby, což vede k majetkoprávním změnám a zásadní změně struktury zemědělské výroby (globalizace zemědělské výroby).

 

Ekonomickou situaci podniků negativně ovlivňuje globalizace výkupních organizací, obchodních řetězců, zpracovatelských podniků, přírodní vlivy a nevyvážená dotační politika.

 

V Jihomoravském kraji (dále JmK) bylo v loňském roce oseto obilovinami 161 159 hektarů. Z této plochy bylo sklizeno celkem 458 164 tuny, což představuje průměr 2,82 tuny z hektaru. V běžných letech se dociluje s průměrnými výnosy v rozmezí 5,50 – 5,76 tuny z hektaru. Loňský výpadek byl v průměru JmK na úrovni více jak 60%. K tomu je třeba uvést, že průměr JmK vylepšuje sklizeň okresu Blansko a část okresu Vyškov.

 

Nejen obiloviny, ale veškeré pěstované plodiny v JmK včetně trvalých kultur, vinic a sadů, zejména pak v okresech Břeclav, Hodonín, Znojmo, jižní části okresu Brno-venkov a okolí Slavkova v okrese Vyškov, byly ovlivněny dlouhotrvajícím obdobím sucha od založení porostů (podzim 2011), zimou s následnými holomrazy i více než mínus 20°C a s nástupem jara s téměř tropickými teplotami, opět bez významných srážek pokračujícími až do sklizně. Druhým negativním faktorem, který ovlivnil sklizeň v roce 2012, byl pozdní jarní mráz (18. května 2012) s poklesem teploty až na mínus 6,5°C. Došlo k souběhu extrémně nízkých srážek (až nulových) a vysokých teplot (až tropických), které byly navíc příčinou extrémně vysoké evapotranspirace.

 

V Jihomoravském kraji byl v loňském roce nedostatek kvalitních objemných krmiv (seno, senáž). Chovatelé se potýkají nejen s nedostatkem objemu, ale i kvalitou těchto krmiv, mimo objemná krmiva chybí stelivová sláma. Taktéž chybí dostatek jadrných krmiv. Tento nedostatek byl řešitelný za spolupráce se státem a to formou zápůjček z hmotných rezerv státu za ekonomicky přijatelných podmínek. Ze strany státu nebyla projevena vůle chovatelům vyhovět. Někteří chovatelé tento problém vyřešili zcela radikálním způsobem, tj. likvidací celého chovu.

 

Vytvořené rezervy z minulých let v žádném případě nevykompenzovaly loňský výpadek produkce ve výši cca 7 miliard Kč. V loňském roce se zemědělci v nejpostiženějších okresech Jihomoravského kraje, ne vlastní vinnou, dostali do kritického až velmi kritického ekonomického stavu. Přestože s touto situací byli v průběhu sklizně seznámeni představitelé státu – premiér vlády ČR, ministr zemědělství ČR a jeho náměstci, poslanci zemědělského výboru PSP ČR a senátoři Výboru pro zemědělství a dopravu SP ČR, hejtman JMK a místopředseda hospodářského výboru PSP ČR, nedošlo k částečné finanční kompenzaci vynaložených nákladů na zemědělskou produkci.

 

Požadavky představenstva RAK Jm kraje, které byly předloženy, a to:

 

– přímá finanční pomoc, cca 750 miliónů Kč (minimální částka)

– urychlená výplata jednotné platby

– obnovení dotačního titulu “provoz“ u PGRLF s dotací úroků a poskytnutí garance

– zápůjčka krmného obilí z hmotných rezerv státu pro chovatele hospodářských zvířat
   s garancí dodavatele krmných směsí za ekonomicky přijatelných podmínek
 
– systémová opatření: zařazení postiženého území s kritickým a vysoce kritickým suchem
                                    do oblastí trvale znevýhodněných – LFA
                                  :  rebonifikace BPEJ
                                 :  přijetí zákonného komplexního pojištění úrody s podporou státu
                                 :  zapojení státu do šlechtění nových typů plodin se zaměřením na
                                    nejvýznamnější pěstované plodiny
                                 :  revitalizace melioračních zařízení
                                 :  zachování národních dotačních titulů k budování soustavy 
                                    k zadržení a užití vody v krajině včetně kapkových závlah

 

nebyly ze strany státu do dnešního dne akceptovány. Tímto přístupem ztrácí jihomoravští zemědělci svoji konkurenceschopnost, nejenom vůči zemědělcům na území České republiky, ale i vůči zemědělcům sousedních států, a to zejména Slovensku a Rakousku. Rakouští a slovenští zemědělci byli svými vládami částečně finančně kompenzováni.

 

 

 

V Brně 2. 5. 2013

 

 

 

Ing. Václav Hlaváček, CSc.
předseda představenstva RAK Jm kraje