KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Zákaz klecových chovů není aktuální

05/11/19

zdroj: HALÓ noviny

Na přechod z klecového chovu slepic do venkovních výběhů nemají nyní chovatelé dostatek prostoru. Na konferenci o klecových chovech to řekla ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy Milada Dubská.

Místo modernizace stávajících provozů by je bylo třeba budovat na zelené louce. Proti klecím by při udržení stávajících počtů nosnic byla potřeba dvěstěkrát větší plocha, což by mimo jiné znamenalo další zábor zemědělské půdy, dodala.

Pokud by přišel zákaz klecových chovů, za který bojují aktivistické organizace, nesměl by podle ní být jenom v ČR, ale v celé Evropské unii, a dovozci vajec by navíc museli dodržovat stejné podmínky jako evropští výrobci. Jinak by se do ČR dovážela hůře kontrolovaná levná vejce z Polska nebo mimoevropských zemí.

Podobně se pro náš list vyjádřil také stínový ministr KSČM pro resort zemědělství a místopředseda sněmovního zemědělského výboru Pavel Kováčik. »Jako zootechnik považuji absolutní zákaz klecových chovů za situace, kdy v Evropě existují klecové chovy, za nesmyslný,« řekl. Dodal, že pokud by naši chovatelé museli převést svoje chovy pouze na bezklecové, tedy na volné, voliérové a na podobné technologie, museli by do této změny investovat velké finanční prostředky a neobstáli by na trhu s klecovými chovy například z Polska. »Znamenalo by to konec našich chovů drůbeže, konec naší výroby vajec, a to si nemůžeme dovolit jako další ránu pro zemědělce po těch ranách, které po převratu dostávali,« uvedl poslanec.

Je přesvědčený, že většině zákazníků je jedno, odkud pochází vejce, ale není mu jedno, kolik stojí. Tím narážel na fakt, že vejce z neklecového chovu by byla podstatně dražší. Navíc z klecových chovů jsou podle něj vejce nejčistší, čili nejméně ohrožena kontaminací nějakou nebezpečnou mikroflórou, například salmonelózou, a jsou pro spotřebitele nejbezpečnější. »Jsem přesvědčen, že v této době není zákaz klecových chovů drůbeže na pořadu dne,« dodal Kováčik.

Zákaz plánují v Německu a Rakousku

Dubská dodala, že tlak ze strany řetězců na cenu je vidět i v současnosti, kdy výrobci prodávají do řetězců vejce za 1,45 koruny až 1,5 koruny za kus, přičemž jsou tak několik desítek haléřů pod výrobními náklady. »Ideální by bylo, aby měly naše supermarkety zákaz výkupu za podnákladové ceny, ale to už je na další diskusi,« uvedla ředitelka.

Klecových chovů nosnic se zastal také prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.

Naopak lepší životní podmínky v chovech podpořila zástupkyně společnosti Compassion in World Farming v ČR Romana Šonková. Zmínila plánované zákazy klecových chovů v Německu a Rakousku. Zvířatům v klecových chovech je podle ní znemožněný důležitý pohyb. Tato organizace v EU získala 1,6 milionu podpisů pod iniciativu Konec doby klecové, kterou bojuje za rušení klecových chovů nejenom slepic.

Už v současnosti se můžou spotřebitelé dozvědět, z jakého chovu vejce pochází. Na skořápce každého vejce musí být kódované informace, výjimka je u podniků do 50 nosnic. První číslo na vejci označuje, o jaký typ chovu drůbeže jde, dále je na něm označení země původu a registrační číslo chovu. Pokud jde o chov v ekologickém zemědělství, je první číslo kódu 0. Pokud jde o chov ve volném výběhu, značí se 1, dvojka znamená chov v halách na podestýlce a trojka chovy v obohacených klecích.

(jad)

Zařazeno v Aktuality