KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Plocha vinic se rozšířila, malých pěstitelů ubývá

08/02/21

Podrobnější informace přináší aktuální publikace Vinice (strukturální šetření) – 2020.

Plocha vinic se rozšířila, malých pěstitelů ubývá

 

5. února 2021

Podle výsledků strukturálního šetření Vinice 2020 obhospodařovalo 16,5 tisíce pěstitelů révy 18,1 tisíc hektarů vinic. Ve srovnání s výsledky předcházejícího šetření z roku 2015 se počet pěstitelů snížil o 9,2 % a rozloha vinic se rozšířila o 2,3 %. Mezi nejrozšířenější pěstované odrůdy patří Veltlínské zelené a Müller Thurgau.

V registru vinic, který byl zdrojem dat pro strukturální šetření o vinicích, bylo k 31. červenci 2020 evidováno 16 541 pěstitelů révy vinné a 18 099 hektarů vinic. „Rozloha vinic se ve srovnání s rokem 2015 rozšířila o 411 ha a počet pěstitelů se snížil o 1 675, tedy o 9,2 %. Ubylo především menších pěstitelů révy s výměrou vinic do jednoho hektaru a došlo také k přesunům vinic mezi pěstiteli,“ uvádí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Rozšířila se také plocha vinic zejména největších subjektů. Průměrná výměra vinic jednoho pěstitele se zvýšila z 0,97 na 1,09 ha.

Ve velikostní struktuře pěstitelů révy v roce 2020 převažovali stejně jako před pěti lety pěstitelé s výměrou vinic do jednoho hektaru (93 %), kteří obhospodařovali pouhých 13 % výměry vinic. Naopak mezi velké pěstitele s výměrou nad 30 hektarů vinic patřilo necelé jedno procento subjektů. Jejich vinice se ale rozkládaly na více než polovině celkové plochy (57 %).

Na vinicích převažovaly bílé odrůdy révy vinné (61 %), modré odrůdy se pěstovaly téměř na třetině výměry a ostatní odrůdy na desetině výměry vinic. Celková plocha s modrými odrůdami se v porovnání s rokem 2015 zmenšila o 404 ha. Naopak plochy vinic osázené bílými a ostatními odrůdami se rozšířily o 815 ha. „Mezi bílé odrůdy s nejvyšší výměrou patřily v roce 2020 Veltlínské zelené a Müller Thurgau, z modrých odrůd byly nejrozšířenější Frankovka a Svatovavřinecké. Z ostatních odrůd pak Rulandské šedé,“ říká Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Ve věkové struktuře vinic převládaly výsadby v plné plodnosti se stářím od 10 do 29 let, které zabíraly téměř polovinu výměry vinic. Mladé výsadby se stářím do 9 let byly vysázené na pětině plochy vinic a nejstarší výsadby se stářím nad 30 let zabíraly necelou třetinu vinic. Ve srovnání s předchozím šetřením poklesl o 7 p. b. podíl vinic v plné plodnosti, naopak se o 6 p. b. zvýšil podíl mladých výsadeb. Mírně se zvýšil podíl vinic v nejstarších výsadbách (+1 p. b.).

Většina vinic se nachází v Jihomoravském kraji (16 957 ha; 94 %). V daleko menší míře se réva vinná pěstuje ve Zlínském, Středočeském a Ústeckém kraji s výměrou od 300 do 500 hektarů.

Podrobnější informace přináší aktuální publikace Vinice (strukturální šetření) – 2020.

 

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad

 

Přílohy:

Vyjádření Radka Matějky, ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ (soubor mp3)
Vyjádření Dagmar Lhotské z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ (soubor mp3)