KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Zemědělcům raketově rostou výrobní náklady. Hrozí zavírání chovů

30/11/21

Chovatelé prasat, drůbeže a skotu jsou v kritické situaci. Jejich náklady rostou o desítky až stovky procent a inflační spirála se roztáčí stále rychleji.

Zemědělcům raketově rostou výrobní náklady. Hrozí zavírání chovů


Tisková zpráva 29. 11. 2021

Chovatelé prasat, drůbeže a skotu jsou v kritické situaci. Jejich náklady rostou o desítky až stovky procent a inflační spirála se roztáčí stále rychleji. Zemědělci mají však omezené možnosti toto promítnout do cen, za které prodávají. Dostávají se tak stále hlouběji pod hranici rentability a někteří mluví o ukončování chovů. To by vedlo k dalšímu snížení potravinové soběstačnosti Česka v živočišné výrobě.

“Zemědělci nyní doslova bijí na poplach. Jejich hlavním úkolem je zajistit dostatečné množství kvalitních potravin pro obyvatele za dostupné ceny, ale nemohou jejich výrobu platit z vlastních peněz, k čemuž v řadě případů nyní dochází. Pokud přistoupí k uzavření chovů, bude pokračovat pokles potravinové soběstačnosti Česka. Následkem toho se zvýší dovozy potravin ze zahraničí a jejich ceny budou vzhledem k větší závislosti na globálním trhu kolísat ještě více než dosud. V tuto chvíli začíná jít bez nadsázky o bezpečnost státu, neboť zemědělství je hluboce zakořeněno v národní historii a prolíná se do mnoha odvětví našeho národa. Potraviny jsou zároveň jednou ze základních potřeb obyvatel. Obzvlášť alarmující je nyní situace v živočišné výrobě,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Chovatelé prasat si nyní podle Svazu chovatelů prasat připlácejí oproti loňsku za krmiva pro zvířata o 20 až 25 procent kvůli rostoucím cenám obilovin či olejnin, které jsou základní přísadou právě do krmných směsí. Ceny energií jim vzrostly o 5 až 40 procent v závislosti na konkrétním dodavateli a okamžiku fixace. Pohonné hmoty stojí průměrně o 35 procent více a mzdové náklady jim vzrostly o 4 až 6 procent. V cenách, za které chovatelé prodávají jatečná prasata, se ale nárůst jejich vstupních nákladů neprojevil a stojí dokonce nejméně od vstupu do Evropské unie. Jejich cena dosahovala podle posledních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) z letošního října 25 korun za kilogram v živém, což znamená meziročně o téměř 8 procent méně.

“Ještě předloni jsme byli optimističtí. Investovali jsme do nové výkrmny prasat na farmě ve Zbožíčku a zvýšili jsme díky tomu celkový objem produkce jatečných prasat. Teď se nám chov prasat stále méně vyplácí a doslova nás táhne ke dnu. Vzhledem ke zvýšeným nákladům by měly být výkupní ceny prasat téměř dvojnásobné. Pokud v tomto ohledu nedojde v krátkém čase ke změně, zvažujeme uzavření některých našich hospodářství,” uvádí místopředseda představenstva PROAGRO Nymburk Zdeněk Mlázovský. Tato společnost chová vedle prasat také drůbež, u které čelí podobným problémům.

Chovatelé drůbeže platí za krmiva pro zvířata v meziročním srovnání podle Českomoravské drůbežářské unie o 20 až 25 procent více podle typu drůbeže. Za plyn si připlácejí v některých případech až 400 procent, za elektřinu stovky procent a za naftu v průměru skoro 40 procent. Problémem je také nedostatek syntetické močoviny AdBlue, která je nepostradatelná pro provoz moderních dieselových motorů splňujících emisní normu Euro 5 a vyšší – zdražila rovněž o stovky procent. Mzdové náklady se zvýšily o 5 až 7 procent. “Prognóza není nijak optimistická, ceny krmení jsou většinou dohodnuty do konce roku a předpokládáme, že cena se v novém roce ještě zvedne. Kam až poroste, je v současné chvíli těžké říct. S energiemi je to podobné, ale tam by snad mohla být situace stabilnější. Jedno je ale jisté – směrem dolů se cena nepohrne. Jediným řešením ke stabilizaci tohoto odvětví je růst cen kuřat. Při současném makroekonomickém vývoji není možné, aby bylo kuřecí maso vyráběno a obchodováno na cenové úrovni odpovídající vstupům, které jsou nižší o 20 procent,” dodává Mlázovský.

Jatečná kuřata se podle dat ČSÚ prodávala v říjnu za necelých 24 korun za kilogram v živém, což je zhruba stejně jako loni. Výkupní cena vajec dosáhla v tomto období 1,8 koruny za kus, tedy s minimálním meziročním nárůstem necelých pět procent, což nepokrývá ani inflaci. Stále jsou tuzemská vejce jedny z nejlevnějších v rámci Evropské unie, jejich cena se pohybuje čtvrtinu pod evropským průměrem. Chovatelé nosnic se potýkají také se zdražením obalového materiálu na krabičky na vejce, ceny se zvýšily především u papíru a plastů.

Chovatelům skotu zdražily oproti loňsku krmné směsi o pětinu, nafta o 28 procent a elektřina nejméně o sto procent. Oproti tomu jateční býci se podle dat ČSÚ prodávali v říjnu za necelých 48 korun za kilogram v živém, meziročně o pět procent více. Mléko si sice v říjnu polepšilo o téměř devět procent na 9 korun za litr vzhledem k nárůstu obsahových složek v zimním období, ale jeho cena se za posledních deset let téměř nezměnila. “Náš podnik se zabývá vedle živočišné výroby také rostlinnou výrobou včetně například šlechtění brambor, o které je zájem v zahraničí. Ztráty z produkce mléka a hovězího masa ale rostou tak rychle, že je nestačíme dotovat z ostatních ziskových činností. Očekáváme, že příští rok vzrostou vstupní náklady ještě dramatičtěji a nevíme, jak to zvládneme,” uvádí ředitel Selekta Pacov Josef Diviš.

S růstem zmíněných vstupních nákladů souvisí také další zdražování. Jedná se o stavební práce, zemědělské stroje a náhradní díly nebo minerální hnojiva, u nichž rovněž ceny rostou o stovky procent.

Vstupní náklady v meziročním srovnání

Prasata
Krmivo        – nárůst o 20-25 %
Energie    – nárůst o 5-40 %
Nafta        – nárůst o 35 %
Mzdy        – nárůst o 4-6 %

Drůbež
Krmivo     – nárůst o 20-25 %
Elektřina     – nárůst až o 300 %
Plyn         – nárůst až o 400 %
Nafta        – nárůst o 35-40 %
AdBlue        – nárůst až o 300 %
Mzdy        – nárůst o 5-7 %

Skot
Krmivo        – nárůst o 20 %
Nafta        – nárůst o 28 %
Elektřina    – nárůst o 100 % a více

Výkupní ceny, za které prodávají zemědělci, v meziročním srovnání

Prasata    – snížení o 8 %
Drůbež        – nárůst o 0,4 %
Vejce        – nárůst o 5 %
Býci        – nárůst o 5 %
Mléko        – nárůst o 9 %

Zdroj dat: ČSÚ – Průměrné ceny zemědělských výrobků, Svaz chovatelů prasat, Českomoravská drůbežářská unie, Komoditní rada pro mléko a hovězí maso při Agrární komoře ČR.

Kontakt pro média:
Agrární komora ČR
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz
tel. 721 306 431

Agrární komora České republiky
Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už téměř třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy, což je téměř polovina z celkové plochy zemědělské půdy v Česku. AK ČR má téměř tři tisíce členů, z čehož 1206 je soukromě hospodařících rolníků a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.