KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Prohlášení Krizového štábu AK ČR a ZS ČR

14/02/22

Po jednání čelních představitelů Agrární komory České republiky (dále jen AK ČR) a Zemědělského svazu České republiky (dále jen ZS ČR) s předsedou vlády České republiky prof. PhDr. Petrem Fialou Ph.D., LL.M jednal Krizový štáb obou organizací 11. února 2022 s těmito závěry:

Po jednání čelních představitelů Agrární komory České republiky (dále jen AK ČR) a Zemědělského svazu České republiky (dále jen ZS ČR) s předsedou vlády České republiky prof. PhDr. Petrem Fialou Ph.D., LL.M jednal Krizový štáb obou organizací 11. února 2022 s těmito závěry:

  • oceňujeme ochotu předsedy vlády a ministra zemědělství dále s AK ČR a ZS ČR jednat o tzv. Národním strategickém plánu Společné zemědělské politiky po roce 2022,
  • chceme využít nabídku k dalšímu jednání s možností předložit a diskutovat další relevantní data a kalkulace, které dokazují negativní dopad na podnikatelské subjekty všech velikostí a různého výrobního zaměření, především s ohledem na jejich životaschopnost a konkurenceschopnost,
  • v tuto chvíli pozitivně hodnotíme skutečnost, že státní rozpočet na rok 2022 reflektuje potřeby rezortu Ministerstva zemědělství ČR, zejména s ohledem na tzv. národní dotace do citlivých sektorů, které se momentálně, v návaznosti na dopady pandemie covid-19, strmý nárůst nákladů a složitou tržní situaci, ocitají v hluboké krizi,
  • stále jsme nicméně nespokojeni s dosavadním výsledkem jednání a nadále kritizujeme skutečnost, že klíčové parametry Národního strategického plánu byly určeny „politickým kompromisem“, a nikoliv na základě detailních analýz a potřebné debaty se zástupci zemědělských podnikatelů a zástupci zaměstnanců ve výživě a zemědělství,
  • za nejnebezpečnější považujeme ničím relevantním neopodstatněný přesun až 23 % obálky přímých plateb k subjektům hospodařícím na výměře do 150 hektarů. Většina členských zemí Evropské unie má tento parametr nastaven na úrovni 10-12 %, např. sousední Německo na 12 %, Polsko na 11,6 %, Slovensko na 10,2 % a Rakousko na 10 %,
  • odmítáme, že by kritika Národního strategického plánu, a tedy i kritika rozhodnutí vlády, měla politickou motivaci či pozadí. Právě naopak jsme my doposud vnímali (i v souvislosti s některými vyjádřeními vládních činitelů) ospravedlňování zásadních změn jako pokračování volební kampaně. Jsme apolitické organizace bez vazeb na politické strany, v žádném případě nechceme vést politický boj, chceme nadále vést konstruktivní a věcnou diskuzi,
  • přesto i po jednání Krizového štábu zůstáváme v protestní pohotovosti, zejména pokud by se ukázalo, že nabídka k jednání byla pouze mediálním gestem. Pokud ani relevantní data a kalkulace nepřimějí Ministerstvo zemědělství ČR ke korekci Národního strategického plánu SZP po roce 2022, jsou další protesty více než reálné.

Vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech Evropské unie, ze kterých se k nám už nyní dováží řada zemědělských komodit a potravin, které je možné lokálně produkovat, je podpora v přepočtu na hektar obhospodařované půdy vyšší, máme vážné obavy, že přijetí Národního strategického plánu SZP po roce 2022 v současné podobě může výrazně poškodit konkurenceschopnost českého zemědělství a pro naši zemi může mít negativní ekonomické, ekologické a sociální důsledky. Proto věříme, že další jednání umožní vystoupit z ideologických zkratek, a naopak bude cestou k podrobení takto zásadního dokumentu věcné a standardní odborné diskusi.